post houbozum

Jak klidně jsem přijala své upadání

A vlny květin v hloubce hlasu nechávám uplynout ve vlákninách času

Věděla jsem zcela vnímala byla zde zde

Ať je země jasná

Ať je země jasná

Ať je ze mě jasná bytost jako teď

To jsem zpívala veškeré krajinnosti

Nyní trčí dnešek jak náhodně nalezená hlava

A klauni a panny jste k zulíbání

Sami výrony města na něž se zapomnělo

Růžové psychedelické místnosti kulisy postav

Vděčnost vyklonění jiným směrem k tobě rozkoši světe ať lidé s celou svou jedinečností zalezou za horizont já zde obcuji s trvalejší krásou mluvím řečí rostlin hluboké kořeny

a zpěv vám vám vy mlčenliví a moudří obyvatelé lesů

Svítá a v medu roztávají slasti dnešní noci

Dnes rozmarná s vrstvami jako nebe nezachytitelná

A slabý úsměv člověka jenž se ztratil a dávno zapomněl

Žehnám redukci nadvládě vkusu

Oblažit duši trochou umění či vědění

Vyberte si slečno počasná

A ten smích

Smutek měřím coby nečistotu v něm

Jako bych zpátky s vědomím čar koňské hřbety měřila

A dálky skoků dechu

Vzývám vlhkost aby těm lidským náfukům podlomila kolena

Břemena pod kola rozkoše náhodou ztratila

Jen moc času škodí v utíkání

Spočívám v pavučince

Paruky

Trhání masky syčení kůže obličeje vzduch dutost

Jsme sádrové mrtvoly  

Nechám se spálit a popel šustil v podobizně

Hnízdo vytvořili jsme prostor

Prostor aby se přestala stydět nahounká bezprostřednost

Bez prostředků bez věcí zcela sám

Hozená rukavička lidem

Tváří k lidem

Ano ano ano tolik opomíjené přitakání

Má láska k Filosofovi stoupá k třetímu vrcholu

láska slunce dávno zavržená

Roztepává vnitřní ohně prameny

Žehnám Zarathustrovi

a všemu co pravil

dotýkej se mě dotýkej však vždy v koutku rukávu měj mé milence

abych nemusela nic vysvětlovat

že bychom moře okusili lem

my jej větrem necháme přinést k jazyku

jaký je rozdíl mezi smrtí a větrem

a já coby třetí má ten škleb

nebojím se vtáčků nebojím

jak dveře skříně a vůně lesa takové je mé ranné já

a jako hedvábný cár látky jen takové hnutí budoucnosti přijímám

dosyta jsem se vysmála sama sobě

ke kraji k naturae marš vy tupo nosí hráči