Chodec

Už to na mě zase přišlo...

            G          C7                   G           C7

1.         Kráčím světem, lehkým krokem,

            G           C7                 G           F   Fis   G

a nemám žádný přesný cíl.

G          C7                 G         C7

Chodím tak už ňákým rokem,

G           C7                  G

a pořád ještě mám dost sil.

C        F7               C

Míjím šelmy, často krotké,

C        F7            C       F   Fis   G

modrokvětý rozrazil.

G          C7            G        C7

Hledám tůně přehluboké,

G                 C7          G

v nichž bych touhy utopil.

 

2.         Kráčím tiše kolem vody,

bez peněz a bez obav.

Tak to u mě zkrátka chodí,

Zlatá rybko, jen si plav.

Občas schytám trestné body

od těch pomazaných hlav.

Já jsem chodec od přírody,

posel neurčitých zpráv.

            Hmi7                   Ami7   Hmi7                    Ami7

Ref.1:   Jen co noha nohu mine, táhnu za sebou svůj stín.

            Hmi7                       Ami7  Emi7                    D7

            Kráčím zvolna po pěšině, kolem zralých ostružin.

 

3.         Kráčím zvolna tichým městem,

mířím támhle za kopec.

Snad to stihnu do půl šesté,

než se za mnou zavře klec.

Kdo mě slyšíte, tak vězte:

Je to nevyhnutná věc.

Každý po své vlastní cestě

jednou dojde na konec.

 

Ref.2:   Jen co noha nohu mine, co víc bych si mohl přát?

            Dívám se jak ten čas plyne, nemám nač si naříkat.

 

4.         Kráčím světem, lehce shrben,

vnímám místní kolorit,

za tím opuštěným srubem

měl bych nejspíš odbočit.

Kolik mil to ještě bude?

A kam se vlastně snažím jít?

Něco se mi v hlavě klube,

tak nechejme se překvapit.

 

---