další ze světů na podpal, tentokrát včas evakuovaný

už
když vzduch ve městě
ještě nebyl zkažený
tlejícími těly bezdomovců pod sněhem
cítil jsem se letně

chvíle jsou místa v čase
a někdy
než se cesta prudce stáčí
stromy prořídnou a předčasně dají uvidět
kam vede

vyběhnu do města a zastavím se na silnici
vydat se po ní můžu do všech stran

stoupnu si na špičky, abych zahlédl poslední kus zapadajícího slunce
a chci věřit
že kdyby zůstali, přežili by i otravu težkými kovy

cesty k ní už nevedou
ani neurčují směr

dny se ztrácejí
vzpomínky na uplynulý den s každým dalším mizí
protože bez ní je každý stejně prázdný

a já si pamatuju už jenom, že ji musím najít
protože ona se bojí v lidech vidět zlo

---