Pohyb

čas, který kamenem...pěkný závěr.

**

***

*

****

já bych se nepřela, kde je minulost a budoucnost ... je to otázka vidění času, může bát chápán jako písek - předmět (tedy nahoře je budoucnost) a nebo jako prostor ( a tady může být minulost nahoře) ... podstatu jeho pohybu to nemění. i když báseň by byla napsána trochu jinak ... jen pro pány ve sporu: zde v textu je budoucnost v horní polovině hodin

Tam mělo být budoucnost a né minulost:-) .. z toho vyplývá, že je to motanice a kdo ví, kde ve skutečnosti jsme. Hus neodvolal, já radši odvolám:-)

ale no tak - nejsme JEN na dně jme tady (na dně → jedna můra ve dvou kabátech), ale i tam (o patro výš, v přítomnu - tedy v hrdle, kde si nás "na jazyku převaluje světlo"). ______ a možná si to někdy tiká, jak chceme my.

Egile, je mi vedro .... A k tomu, jsme na dně přesýpacích hodin, pak nemůže být přítomnost uprostřed. Leda, že by na to dno směřovali naše pesimistické vyhlídky. Ale pak je dole zase minulost. :-) Necháme toho, stejně si to tiká jak chce.

..ne však v této básni, myslím, kde, jak jsem napsal výš, "to zúžení uprostřed - hrdlo -, to je přítomnost (lidská mysl)..." přičemž právě ta závorka je podstatná; a v rámci takového obrazu platí, co jsem napsal výš. vždyť TATO báseň - o ní se celou dobu bavíme, to je TA vztažná soustava. ..je krásná a výstižná - protože splynutí v já-ty (zde JEDNA můra ve dvou kabátech) není možné, než právě v minulosti. jsme na dně přesýpacích hodin jediná můra ve dvou kabátech okusujeme si křídla co chceš víc - ten obraz je tak výmluvný..

No jo, ale to už jsme na úplně jiné rovině. Vynecháme-li ale kvantovou mechaniku i všechny superstrunné teorie, tak písek nahoře je prostě minulost (ovšem je v očekávání budoucnosti:-)

return-of-ca-2: tak třeba jinak - z hlediska kvantové fyziky: v hrdle přesýpacích hodin, v tom zúžení - právě tam, kde se budoucnost obrací v minulost (ne opačně!), dochází ke kolapsu vlnové funkce. písek nahoře - to je pole všech alternativních možností. tak to prostě je.

nedotknutelnosti se mi tam nelíbí jinak*

Ne, ne. Písek odtikává pádem dolů, čili nahoře je sice písek věkově mladší, ovšem z hlediska času setrvává v bodě minulosti, budoucnost je dole, kam se teprve dostane. Platí samozřejmě jen do té chvíle, než hodiny obrátíš, pak se budoucí stává minulým a čeká na svou budoucnost:-)

*

*

*

egile ... jen krátce: "jo" přesýpací mi taky nedaly spát, ale pomohl mi jeden obraz E. Slámy return-of-ca-2 ... budoucnost je nahoře, tam písek teprve čeká ... hm? ...

smutná? :-)

pohubl měsíc hvězd je málo marně se slova domů vrací čas suchý je jak zrnka písku hodiny dávné přesýpací (Jan Skácel)

aspoň vidíš, co to je za kokoty (ten čas, i se svými vteřinami)

egil ... minulost je spíše nahoře ..:-)

jestli to chápu správně, jestli je "o patro výš" přítomnost, je to opravdu skvělé..; a jestli to tak samo o sobě není, nevadí - pro mě ano.. dlouho si pohrávám s obrazem přesýpacích hodin - nahoře budoucnost, dole minulost, a to zúžaní uprostřed - hrdlo -, to je přítomnost (lidská mysl)...

navazující

až na to nedotknutelnosti .. grrr ...*!