Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

27.VIII.2009

28. 08. 2009
1
2
1369
Pořád jsem se na tebe díval,
představoval si tě před svým domem,
očekával s otevřenou náručí
a šálkem dobrého čaje.

Dnes však sedím rozpláclý na zídce
v západu petrovských věží
přemýšlím o naději
a hlubokém utrpení

Sedím někde na zídce, pode mnou propast,
kousek ode mne
macecha,
už se chystá strčit

Poslední sekunda života,
touha ještě jednou si vydechnout,
políbit svou nevěstu
pohladit jí po srdci

Je všemu konec,
loučím se s nevědomím,
dávám dobrou noc své milé,
tak jako včera, předvčerejškem,....
...třemi týdny a snad i půl rokem.

Minutu před usnutím.
Pramínek krve teče z poraněné ruky
po ránu na poli.

2 názory

Už ne. Mé srdce už po tolika neúspěších víc nevydrží. Raději zůstanu už po celý život sám.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru