Kráska před orlojem

Dva důlky za mléčnou dráhou

z vrásek dní a nocí zlých,

vlasy zplihlé voní Prahou,

v hnědi vločky, déšť a klih.

Dva nevinní za ostrahou,

ta hlídá perly z hlubin žen,

tvůj dech ztěžklý rušnou Prahou

neměnil bych za ženšen.

Ňadra mytá ranní vláhou,

jen dvě bulky nesmyl hřích,

ruce studí sněžnou Prahou,

apoštol k hledí cpe svůj břich.

Chtěl bych zřít tvou duši nahou,

oděná je jiným k mání,

dívko snů, bloudící Prahou,

kéž jsme oba zadumáni!