Óda na obyčejnost

Kdo zbavil se vilných múzin pus
je teprv znalcem umění, žen,
citů. Schopen lásky kus
darovat, krásou omámen,
ne básník, líbán jednou z múz.

Takovou já ženu míti,
která by stále žhnula, než
rychlý skus sanic mne zachytí,
pak zžehne mi ústa, srdce též,
už nezbývá než sny v papír vrýti.

Básníkem stát se může kdosi,
kdo nechá ženu dlouho plát,
než zhasí vášeň kapka rosy
a vymele duši anděl z mlat,
který se nebem nehonosí.