Má bytost v temnotách

Tančíš za stinné noci s liliemi,v údolí s koncem v nedohlednu, moje lilie v údolí stínem smrti pokrytém.Pozoruju tvůj sametový stín v dešti rušen jenom nočním tichem. Každý tvůj  krvavý polibek je jen sladkou bolestí který mi rve duši jako když trháš okvětní lístky z mladé růže.
Přivádíš mne do kraje kde padá a taje sníh ty držíš mou ruku a zároveň odcházíš.
Jsi chlípná noční bytost, kradeš mi můj vnitřní plamen, jsi dítě obdařené životem, jsi studna plná věčnosti.
Ty jsi má bytost v temnotách. Tvoje rty a vřelé obětí, tvé oči ledově modré, tvůj úsměv  hřeje mě u srdce a polibek  spálí mi tvář když unášíš mě na vlně tvých slz z tohoto světa.
Zavírám oči a přeju si vědět přoč? Proč vyrvala jsi hrdla zpívajícím andělům a nechala jejich křídla zbarvit krví. za to teď ležíš nahá zapletená v rakvi z mrtvých stromů a já  mám tolik otázek ale radši nechci znát odpověď.
 Sbohem má bytosti v temnotách

---