Tři mírně cynická nehaiku

aleš-novák: pomohlo. Byl jsem se svou skoroškolačkou tuhle v ZOO, litovala evidentně nevyskákaného tygra. Po zarecitováni nh1 spočinuli oba v pokoji a míru (odděleně). Dámy: jste hodné, že ty -iny berete tak vážně. Dcera pozoruje nezanedbatelně dlouhou dobu vselijake potvory lezouci po zabahněných kládách a tak, na obranu proti nudě a nervozitě přitom tvořím.:-9 Byla by schopna sednout si i na silnici, takže bezpečnost toho slizáka není prioritou.Tuhle našla u popelnice 50 euro, ještě teplých z bankomatu, ale to asi není námět hodný haiku.:-) Na kategorie mimo mimo nejsem ještě dostatečně uzená. UM

Je to dobré, zvláště to druhé dílko, i když na téma stop ve sněhu již bylo napsáno více haiku. Kireji není povinné. První dílko zdvojuje, tj. popisuje totéž. Jestliže tygr "usnul", byl nejspíš "uondán". Zde by kireji mohlo být po prvním verši. Poslední dílko je jistě také haiku, popisuje okamžik, "nyní a teď", není tam nic subjektivního, žádné metafory. Rezavá kolejnice říká, že už tam dlouho nejel vlak. Slimák je v bezpečí. Makrelko, zkus to klidně přesunout do kategorie haiku, uvidíš, co na to ostatní, rozhodně jsi haiku blíže, než většina těch, kteří svá dílka do haiku zařazují. Ráda dávám tip.

Sněhové vločky snášejí se do stopy vojenské boty. >>>tohle se mi celkem dost líbí, akorát to nemá dobrou formu, chybí kireji. Ale fakt fajn nápad. avi. Zajímá mě, co by s tím provedla paul:) (první vůbec, druhý nic)

jestli to pomohlo, proč ne.