Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDotyk
11. 10. 2009
8
0
1337
Autor
Metta
..ještě že jsou ty indispozice...
Betonový hrudník
mě stáhl k zemi.
Zašlapu se do chodníku.
Stanu se šedou, lepkavou skvrnou.
Poslední tiché přání: "Prosím, ne ... beru fakt cokoliv."
Něco mnou projelo.
Dotklo se srdce.
Vidím, že můj pancíř se skládá
z bílých pavučin.
Směsně umotané nesvěty.
Umyla jsem podlahu,
upekla koláč,
zavolala mamince.
No, sama bych na to nepřišla.
Všimla jsem si lidí.
Předtím jsem si asi zacláněla.
---
Zase obrůstám.
Vím, že pavučiny mohu
jednu po druhé
rozfoukat.
Pořád ho cítím.