Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejsem těkavá
20. 10. 2009
6
3
1115
Autor
orinoko.a
má touha lehko mění směr
po vodách
po vodách
zteklých s okapů
a v tichu rozmílaném deštěm
kdy ještě
příliš nechápu
nic z toho co se děje kolem
když vyhlížím tě z roztodivných míst
a ty si také
nejsi ničím jist
nic z toho;
z nás dvou -
nevyplývá
já stejně budu.
jaká jsem: jsem proměnlivá;
a ani
časem nečasem
nezměním přilíš stanoviska
ačkoliv chtěla bych ti být
víc blízká!
- každým dnem.
a budu
se ti přibližovat
teď když se stále mění čas
a v polích pučí první tráva
ztrácíme se
v sobě
snáz
a každou chvíli
poprchává
poprchává
jak těžko sebe nepodvést
když od rtů vede
stovka cest
3 názory
No to se ti povedlo! Vždyť ano, jsme trochu jako améby, nikdy není jisté, která panožka se kde vytvoří a jaká tvář vznikne, bude nastavena, zapamatována do vrstev pro budoucí použití či rozmetána jako sazba novin legionářského vlaku... Je dobré to vědět, cítit, rozumět si, jakkoliv to neznamená poddávat se tomu bez odporu či aspoň bez zaznamenání... no ano, jak sebe nepodvést, jak poznávat a dát se poznat, když naše proměnlivost a mnohosměrnost se má k naší schopnosti vyjadřovat se, sdělovat a poznávat jako moře k malému hrníčku...