Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prolog - Zrod nekromanta

24. 10. 2009
5
11
2838
Autor
Gerrhen
V prvé řadě, nekromancie se hodnotí jako psychická nemoc, ale v pozdější době se vyvine do tak obludných rozměrů, že se vymyká z možnosti kamkoli ji zařadit. Její živná půda se nachází na kompletních vědomostech o fungování bílé magie, o vesmírných silách a zákonech, o reinkarnaci, vyšších světech a v neposlední řadě také biologie, anatomie a fyziologie. Vědomosti bílé magie jsou velmi důležité, protože bez nich by nekromant nemohl oživovat mrtvá těla (vysvětlení tohoto paradoxu viz dále). Z toho vyplývá, že žádný Nekromant nemůže být posedlý čistým zlem. Pokud by se naprosto zřekl bílé magie, veškeré jeho umění by přestalo fungovat. Takže i když na povrchu se zdá, že nekromanti nemají s dobrem nic společného, kdesi hluboko je uvězněno bílé světlo. Je stlačeno do tak maličkého prostoru, že se nemůže vůbec pohnout a boží vojáci ho v té temnotě nemohou nalézt. Proto je tak těžké a v pozdějších fázích úplně nemožné nekromancii vyléčit.
Cesta nekromanta je dlouhá. Začíná velmi nenápadně. Okolí nemívá ponětí o pomalých změnách, které se spouští v duši nemocného, nepoznají to nejbližší ani rodiče. Začínající nekromant studuje v teoretickém pojetí všechny vědy, které bude později potřebovat. Jenže čím více rozumí bílé magii, tím více si také uvědomuje, jak je podle jeho názoru slabá. Začíná opovrhovat láskou, vřelostí a vděčností. Pomalu začíná odmítat veškeré části božího díla, jeho duše kompletně zčerná a on už nedokáže získávat energii z boží milosti, což ho velmi vyčerpává. Stává se mrzutým a deprese jsou na denním pořádku a tohle všechno dává za vinu dobru. Po nějakém čase musí začít hledat způsoby, jak by dobíjel energii, která je mu odepřena. Zprvu ovládá a vysává ostatní kolem sebe. To mu stačí na pár měsíců. Stává se stále náročnějším a okolí nedokáže pokrývat jeho nároky, takže v jeho přítomnosti se každý cítí nepříjemně a nakonec je vyloučen ze společnosti.
Tady přichází zlom. Hlavní zlom v životě nekromanta, který začíná tím, že si uvědomí potřebu vlastnit nevyčerpatelný zdroj energie. Začne hledat ve starých spisech, měsíce prosedí v knihovnách. Bohužel vždycky, dřív nebo později, si spojí jednotlivé střípky dohromady a najde to. Většinou se „tomu“ dává jméno Amulet nemrtvého. Podle legendy poslal Bůh archanděla Anamiela bojovat proti veškerým démonům světa. Mnohé z démonstva se mu podařilo vymýtit, ale když bojoval proti nesmírné přesile při posledním vzdoru, byl přemožen, zajat v dočasné sféře a démoni se rozhodli, že jeho srdce rozdělí, zaklejí do různých předmětů a odnesou na odlehlé kouty světa, aby nemohl složením Azamiel znovu povstat. Zde se nabízí otázka, proč se tak ještě nestalo, když bylo jeho srdce složeno při každém zrodu nekromanta. Soudí se, že při výrobě je použito jiného postupu, než který by vedl k sestavení původního srdce. Tato změna při výrobě sice dovolí sestavit nástroj využívající čistou energii světla, ale k účelům temnot. Veškeré další znalosti o tomto předmětu jsou pouze hypotézy, protože ho nikdo z živých dosud neviděl. K vytvořením amuletu, který mívá různé podoby, je zapotřebí surovin z různých koutů světa, takže sbírání může trvat i několik let, ale tito posedlí lidé jsou velice vytrvalí a přestože valná většina během hledání surovin zhyne, jednou za několik dekád se vyskytne vyvolený, jemuž se podaří amulet složit. Nekromant poté získá nevyčerpatelný zdroj energie a takřka veškerou moc, kterou nekromancie nabízí. Do této chvíle mohl nanejvýš studovat a jen občas, pokud měl štěstí, na pár chvil oživit nějakou starou kostru. Nyní může tvořit. Kostlivce může stvořit kdekoli z dlouhé chvíle, nyní může nechávat oživit nedávno mrtvá těla jakýchkoli žijících tvorů, dokonce i tak velkých jako jsou draci. A je jen otázka času, kdy se začne zajímat o duše, které již odešly.
Protože veškerá síla, kterou má k dispozici, je násilně brána z vesmíru a také proto, že narušuje reinkarnaci stovek, někdy tisíců duší, podílí se na vytváření nerovnováhy. Přesněji způsobuje to, že duše, které nejsou vázané na tělo, ochuzuje o energii, která je určena výhradně jim pro svůj postup výše ve sférách, nebo, v horším případě, když duši propustí ze svých služeb, tato duše se dostává do nejnižších energetických sfér reinkarnačního cyklu. Vzhledem k tomu, že si nekromant myslí, že zásobník této energie je nevyčerpatelný, také podle toho jedná. Během několika měsíců dokáže postavit obrovskou armádu. Tím získá pocit moci. Velmi brzy si uvědomí, že pokud si bude počínat opatrně, může ovládnout celý svět. Stačí vyhrát pár menších bitev, poražené nepřátele vzkřísit jako nemrtvé a zrodí se zbraň, která může porazit i ty nejmocnější armády.
Pokud jde o nekromanta samotného, celý život prochází změnami. Jak už bylo napsáno, zpočátku je úplně obyčejným člověkem, který nemá nejmenší tušení, co se z něj v příštích letech stane. Dosud nebylo objasněno, co je spouštěčem těchto změn. Většina se ale kloní k tomu, že malou částí si vlohy k nekromancii přináší už během reinkarnace v podobě „zárodku zla“, ale hlavní částí jsou to události během jeho života. Může být zneužívaný, utlačovaný nebo jinak potlačováno jeho lidství, svoboda a čest. Z toho, když se promíchá ve správnou chvíli, vznikne zárodek nekromanta. Důležitou roli v tom hraje také slabá víra v lepší budoucnost a v dobro.

A všechno skončí a zároveň začne tím, že se vysměje smrti do tváře, když si pro něj přijde.

Autor neznámý: Zrod Nekromanta
Ze starodávných svitků v Denemiské knihovně

11 názorů

alcap on e
08. 01. 2013
Dát tip

na můj vkus dlouhé, ale dobré


Gerrhen
05. 11. 2009
Dát tip
Trochu se zabývám takovými věcmi, hlavně bílou magií. Ale protože všechno vychází ze stejného základu, nebyl pro mě problém napsat studii i o temné straně. Nutno ale podotkout, že se to nesmí brát seriózně, nýbrž jen jako podklad pro potřeby fantasy příběhu

Marlav
05. 11. 2009
Dát tip
ty se tím nějak zabýváš....já tomu moc nerozumím...

líbí, tip*

Gerrhen
27. 10. 2009
Dát tip
Počkej si a uvidíš, proč jsem zvolil takový prolog ;)

DaNdÝ
27. 10. 2009
Dát tip
ale je to je věru dobrý, esli to je není součást většího celku mě ani v týhle chvíli nezajímá, páč to opravdu funguje samo o sobě. Sic napsáno jako úvaha, přesto takovým způsobem, že se do určitý míry dá pod tím celým ve fantazii vytvářet příběh. Z tohodle pohledu bych si to třeba já osobně představoval jinak - že se to třeba nakonci spojí s konkrétní postavou a ne vlastně vcelku očekávatelně s nějakým Jakýms´Takýms svitkem, ale v tomhle sou mý osobní představy nepodstatný,už proto že mě samotnýho to docela inspirovalo..

Sebastiana
24. 10. 2009
Dát tip
Mam tě tam, ahá takhle to funguje. nesnáším techniku

Gerrhen
24. 10. 2009
Dát tip
Pokud si mě dáš do oblíbených autorů, přijde ti avízo pokaždé, když něco vložím ;)

Sebastiana
24. 10. 2009
Dát tip
Sežeň si v knihovně ty knihy, určitě tě dostanou, je to i o magii, smrti... dej mi zas vědět, až něco napíšeš, líbí se mi to.

Gerrhen
24. 10. 2009
Dát tip
Tento prolog k mé knize jsem napsal spíše tak, aby zapadal do celého příběhu. Nic o nekromantech jsem nikdy nečetl, všechno je výplodem mého úsudku, takže některé informace nemusí být přesné

Sebastiana
24. 10. 2009
Dát tip
Zrovna teď čtu o nekromantech, jsou to tři knihy od :spisovatele Garth Nix-:Sabriel, Lírael a Abhorsenka, je to úžasné...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru