Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa růžových slonech
05. 10. 2001
5
1
2408
Autor
šroubek
Na růžových slonech počkám až mě odnesou
mé sny o bílých orchideích a
tak něžné "čekání" od tebe
a moje touha zmatená a věčné nalhávání.
Snad by jsem směla cokoli a dělám zlaté telátko
a snad se bojím sama sebe
a mohla bych být kometou tvého exkluzivního dne
a místo toho se sama hledám
v omezené věčnosti v níž proklínám čas
a něco se ve mě chvěje
ne to není alkoholem,
to je tou touhou v níž se bojím hledat lásku.
A proto sladké sny,
zavři oči
a já se taky přestanu dívat.
1 názor
... az na "by jsem"- "bych"... ;-) .....ale...... neco mi to pripomina......, tak za to -t- ;-)
smutné... nevím, nějak jsem se do toho nevcítil...asi.
Také mi poprvé přišlo nevhod použití tolika "a" v Tvých básních...
:oI
Ano - tohle JE poezie. Neboť nejen, že to je vyjádření pocitu a hnutí mysli velmi "subtilního", ale splňuje i kriterium vnitřní pravdivosti. Zvolené prostředky sice nejsou mou parketou, ale já mám poměrně chudej slovník ... ;c).
Píšu vážně, neb je to v aréně, a někdo se tu furt vzteká, že se v aréně nekritizuje.
Mě se to vetknulo tak nějak hluboko... opravdu strašně moc hluboko, protože jsem se uvnitř té básně celičká našla. Jestli to není stejné, je to co si prožívám alespoň velmi podobné.
Dokázala jsi do krásného akordu dostat něco, co se mnou pěkně zamávalo... :)
Nemůžu, než *!
A díky.
...v omezené věčnosti v níž proklínám čas...
mám rád tyto melancholické věci.....*
Toj je furt samá věčnost a proklínání času...láska a touha... Když píšeš o věcech x-krát napsaných, tak musíš hledat na místech ještě nenalezených...
I tak jsem rád četl...