Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ráno, ráno, ráničko

10. 11. 2009
11
23
2653
Autor
filemon

                                     

 

     V dome na kraji dediny sa zastavil čas od chvíle, ako sa matka dozvedela, že Bojky, Cigán z osady, chce urieknuť obe: ju aj dcéru.

– Dám mu svoju zlatú retiazku a tvoj prsteň s fialovým očkom, – povedala dcére.

– A keď mu nedáme nič?

– Nechcem, aby nás uriekol ako tú Pavlínu ten potulný hypnotizér. Vieš, tú, čo si stále zdvíhala pred kostolom sukne, že ide veľká voda.

– Uriekol Bojky už niekoho?

– Mnohých. Tak hovoria.

– Koho?

– Napríklad Poliačku. Nenesú jej už druhý mesiac sliepky. Najprv chcela dať Bojkymu dve tisícky, ale si to rozmyslela – a tu to má! Potom Ambružová. Potratila. Januščákovci už dvakrát nemohli zabiť prasa. Belo, ten, čo žije so psami v tom malom dome pri štadióne, hovorí, že k nemu chodí veštica, ale nikto ju nikdy nevidel. Nuž tak.

– Ako vieš, že to urobil Bojky?

– Tak hovoria.

– Kašlem na Bojkyho.

– Minule povedal v krčme, že stačí, keby si mu dala... Potom by sme zachránili retiazku aj prsteň, – vysvetľovala matka a hlas jej nadobúdal istotu.

– Čo keby som mu dala?

– No čo asi? – prevrátila matka oči.

– Bojkymu?

– Keď môžeš iným, tak  Bojkymu by si hádam raz mohla.

– S inými je to pre peniaze. Veď vieš.

– Raz ťa neubudne, – povedala rozhodne matka a schovala retiazku aj s prsteňom do puzdra, ktoré zamkla do drevenej skrinky s dvoma holubicami na vrchnáku.

– Ty mi nerozumieš. Ja idem s kým chcem a kedy chcem. S Bojkym nepôjdem.

– Nie je to jedno, či Bojky alebo niekto iný? – skončila rozhovor matka, no na odpoveď nepočkala. Vyšla dať sliepkam a pozbierať vajcia. Upečie makovník a orechovník. Pre istotu to poistí.

So silnejúcou vôňou makovníka sa vytrácal matkin strach z urieknutia. Veď jej hádam pre jeden raz chochol z hlavy nespadne, mrmlala si pri lúskaní orechov. Pri každom rozdrvení orecha si predstavovala, že to nie je orech, ale kúsok z Bojkyho. Vedela presne, ktorý kúsok. Hanbila sa za svoju tvrdosť k dcére a aspoň takto sa starému Cigánovi odplácala za dcérinu potupu. V podvečer sa vybrala do krčmy, aby po krčmárovi odkázala, že teda áno, Bojky večer môže prísť. Len nech je už zajtra ráno, hovorila si cestou domov. Len nech je už zajtra ráno.

Ako sa blížila k domu, videla, že v kuchyni sa svietilo. Pri dverách počula akési hlasy. Dcéra nie je sama. Vstúpila do kuchyne.

– Mama, toto je Ďusi.

Ďusi si práve strkal do úst posledný orechovník, z ktorého sa trúsili omrvinky na stôl. Mal ich na košeli, boli pod stolom a niekoľko ich sedelo Ďusimu vo fúzoch. Matka priskočila ku kredencu a prikryla zvyšok makovníka na plechu servítkou.

– Večer príde Bojky, – oznámila.

– My ideme do mesta, – pozrela sa dcéra na Ďusiho.

– Príde Bojky, – zasyčala matka.

– Kto je to Bojky? – spýtal sa Ďusi, ale nikto mu neodpovedal. Tak len pokrčil plecami a pobral sa za dcérou,  ktorá vo dverách povedala matke:

– Prídem ráno.

 Ráno našla dcéra matku v kuchyni. Stála pri výlevke a pospevovala si.

– Jedna vec ma mrzí, – obrátila sa matka na dcéru. – Že ste mi nenechali ani jeden orechovník.

– Čože? – nechápala dcéra.

– Vravím. Ani jeden. Lebo makovníky zožral Bojky. Ale retiazku a prsteň som zachránila, – žmurkla ľavým okom a ďalej si spievala: ráno, ráno, ráničko...


23 názorů

8hanka
06. 01. 2012
Dát tip
to vazne? Podarena dcera i mama:)

filemon
06. 01. 2012
Dát tip
A vieš, že skutočná pravda sa skrýva v tom, že dcéra s Cigánom vyspala? Pravdivý príbeh... Nepovedala by si, však?

8hanka
06. 01. 2012
Dát tip
moje nervy:)***

Janina6
02. 12. 2009
Dát tip
Pěkná anekdota :-)*

Yvaine
17. 11. 2009
Dát tip
Jo, mě to je jasný, jen mám neurčitej pocit, že by to možná šlo trošku vybrousit:) Ale je to Tvá práce, Tvé dílo...

filemon
17. 11. 2009
Dát tip
V poslednej vete je ukrytá pointa - matka sa vyspala s Bojkym, aby zachránila cennosti /a medzi nami, nepadlo jej to zle, lebo si spievala/. :))

Yvaine
16. 11. 2009
Dát tip
Nesedí mi k tomu poslední věta, promluva mámy, ne že bych ji vyhodila - jen mám pocit, že daný slovosled tříští pointu - nicméně celkově to je moc parádní:)

Můra73
10. 11. 2009
Dát tip
:o)

filemon
10. 11. 2009
Dát tip
Ad Hesiona: len som chcela niečím podobným vysvetliť alešovi-novákovi výraz "uriecť". Áno, uhranúť, len mi to v rýchlosti nenapadlo a použila som slovo "hypnóza".

Lakrov
10. 11. 2009
Dát tip
Usměvné. A téměř i trochu pohádkové. Po dočtení slyším v hlavě výroky svý předků; výroky, týkající se pevného vztahu k majetku (jehož máme dnes tolik, že už si některé pocity ani nedokážeme představit). A to překvapení v závěru je tak nádherně jemné... Možná nemám cit pro jazyk, jež není mou mateřštinou, ale blízkost slov o stejném základu v následující větě mě zatahala za očí: 'Pre istotu to poistí.'

jo, všichni chtějí vypadat chytře...asi se někde hromadí ta nevyužitá hloupost :o)

Hesiona
10. 11. 2009
Dát tip
Aleši,je mi jasný, že jsi to věděl, jen jsem chtěla bejt za chytrou :oP Filemone, já myslím, že uhranutí nebo uřknutí nemá s hypnózou nic společného. Ta funguje na jiné bázi :o)))

avox
10. 11. 2009
Dát tip
hlavně, že zachránila rodinné šperky :-)) */

jasně, věděl jsem to, jen jsem chtěl podsunout nějaký další smysl...nepovedlo se :o)

Hesiona
10. 11. 2009
Dát tip
Aleš: "Uřknout" přece. Ještě jsi to nikdy neslyšel? :o))) Ta povídka je výborná. Po všech stránkách :o)*

jo, je mi to jasné...ale dceru bude muset ukecat, tedy :o) když matku už uhranul :o)

filemon
10. 11. 2009
Dát tip
Nie,to znamená na niekoho sa dívať veľmi uhrančivo, u nás sa povie "porobiť mu". Modernejší výraz: zhypnotizovať

urieknuť znamená česky ukecat? :o)

Háber
10. 11. 2009
Dát tip
ajajáj*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru