Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž jednou...
11. 11. 2009
4
4
745
Autor
Vargstjern
mé nemilejší a ještě milejší, mé milované Ivance...
Je docela možné, může se to stát
Že jednou rozlomím chleba
V naší zpustlé kuchyni
plné líných kosatek, pomerančů a prázdných láhví od tramínu
a budu jen já a přetržený pecen srdce
nezbude v něm (a ve mně) ani slza tvé krve
tvůj temný parfém když se nahá přeléváš do mě
a ani déšť nevybubnuje do oken čokoládu tvých očí
pak vezmu krumpáč a lopatu
teple se obleču
a vykopu hrob
pro své poslední a nejkrásnější srdce…
4 názory
Taky se mi líbí (báseň), ale čekal jsem trochu lepší vyvrcholení (díla), tohle je takové... já nevím, takové neoriginální a dost to ubírá na celkovém dojmu. I tak dávám *T*