Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Svlékání

Výběr: Zbora, Markéta, Print, Augustin_Šípek
12. 11. 2009
43
25
5893
Autor
egil
Svlékání
 
                                                     Prázdné chodby vedou do prázdných pokojů
                                                                  (U. Zupan)
 
Vyšli jsme do ulic. Mlha nám sváděla zimníky, lpěla
na každém fotonu pozdního světla. Vyšli jsme
z činžáku. Dveře nás prořekly jedinou slabikou –
                                   na chodník, který nebyl posypaný solí,
ačkoli v poledne sněžilo
 
do našich polévek 
         narychlo v kantýně U Karla.
 
O čem jsme při jídle mluvili? o domě, o starém činžáku,
                               o dveřích, o krátkých procházkách ve dvou;
a že V Botičské bourali na stěně stopa po strženém schodišti
                                       jako otisk skládacího metru –;
a že se tam rozhodně musíme podívat, ano, v noci, bez svítilen,
dveře nás vysloví jedinou slabikou ztěžka a skřípavě
jako dvě nadávky na tmu.
 
Naftalín, staroba, plátna a závěsy,
oči: dvě kuličky proti molům. To není skutečné, říkáš mi,
předsíň je předsíň, ne tlusté střevo našeho bytu.
 
Vyšli jsme do ulic
do ulic jednoho zimního večera. Pára od kanálů, auta a tramvaje.
Víc nevím nic.
Ta představa moje není.

25 názorů

agáta5
30. 04. 2016
Dát tip

tady už jsi v próze :)


sveřep
11. 02. 2010
Dát tip
skoro ti to věřím :)

Kuchot
03. 12. 2009
Dát tip
je to rána do ksichtu*

Ferry
02. 12. 2009
Dát tip
Ach, ach, procházky Prahou v noci nemají, když je pohladkáš sebou, chybu ... t*

řádek
28. 11. 2009
Dát tip
předsíň je předsíň, ne tlusté střevo našeho bytu )

Zuzulinka
27. 11. 2009
Dát tip
moc*

Janina6
23. 11. 2009
Dát tip
Schopnost najít ve známých věcech tolik nového, to opravdu obdivuju.

Print
22. 11. 2009
Dát tip
Hodno svého autora!*

drfaust
15. 11. 2009
Dát tip
z mého úhlu pohledu je to nezvyklá poloha, tuhle u tebe neznám to město je o trochu civilnější vůbec se mi líbí, že je tzam město... zcivilňoval bych ještě víc... *

ponedělí
14. 11. 2009
Dát tip
dokonalý opar jednoho večera. toť celé. a stačí to.

Markel
13. 11. 2009
Dát tip
*

Bix
13. 11. 2009
Dát tip
Zvláštna vyparujúca sa báseň...

Fouraix
12. 11. 2009
Dát tip
šmarja brynda 2 je v běhu? ať táhne k čertu. chudák písmák se dal do služeb sociálnímu serveru, ač by si po této stránce vystačil sám

Jinovata
12. 11. 2009
Dát tip
Poezii všedního dne nevidím, ta bybyla daleko méně metaforická. Nechci tím říct, že je zde hodně metafor, ale že celá báseň a její svět se chová jako metafora, jako alegorie. Je ale zvláštní, že ve vší své alegoričnosti a metaforičnosti tento svět postrádá onen silný tah metafory od obrazu k významu a zůstáváme daleko více v obrazu. Jakoby ani nebylo třeba dešifrovat a docházet ke skrytým významům: jsou magicky představovány. V tvé poezii vidím příklad mytického psaní, jak o něm budu psát v kafi 2. Tahle báseň se mi od tebe za delší dobu líbí nejvíc.

Fouraix
12. 11. 2009
Dát tip
dveře nás vysloví jedinou slabikou – ztěžka a skřípavě jako dvě nadávky na tmu.(*) X tlusté střevo našeho bytu (*) ústa až za tlustým střevem?:) ne, ale vážně výborný. jen bych si asi odpustil nerozmlžený podrobnosti, třeba že chodník nebyl posypaný solí, přestože sněžilo. to by se dalo brát snad jen jako klasický rozhovor o ničem oněch prořeklých, ale ani to z toho neplyne, když je rozhovor dál za karlem uveden naprosto jasně

Markéta
12. 11. 2009
Dát tip
Mne "poezie všedního dne" naopak dostává ze všeho nejvíc. Zdánlivá nijakost, jakoby není o čem... "vyšli jsme do ulic"... dveře, chodník, polévka a povídání o tom, jaké to je vyjít na ulici... Jaké to je??? Kdo si je TOHO SCHOPEN všimnout? Přemýšlel o tom kdy někdo? A nebo jinak: objevil v sobě někdo "ony dveře Ven" ... nebo po celé věky, po všechny životy... vklíněn mezi veřejemi, zcepenělý pojídá tmu? ... K textu samému: "dveře nás vysloví jedinou slabikou – ztěžka a skřípavě jako dvě nadávky na tmu." moc*** "Víc nevím nic. Ta představa moje není." Závěr nečekaný, až teprve zde se čtenář dostává k podloží, na němž je báseň vystavěna (pominu-li název básně a citaci v úvodu). Její těžiště se přesouvá za pomyslné lomítko. Zůstává jediný znak: tečka nad ypsilonem... ***

...výborné*

Miroslawek
12. 11. 2009
Dát tip
bez, neodejdu bez ;o)

Miroslawek
12. 11. 2009
Dát tip
Jsou tam zajímavé momenty, ale neoslovuje mne tolik, jako ta minulá. Trochu se to v mém vnímání přibližuje poezii všedního dne, kterou nemusím. V čem je ten rozdíl mezi oběma texty neumím pojmenovat (a to jsem si je kladl vedle sebe a porovnával). Možná je ve mně a těch obrazech, možná v jednom, dvou jinak položených slovech, které pootočí směr. Každopádně neodejdu TIPu.

Lyrae
12. 11. 2009
Dát tip
poslední věta mě přibíjí k židli. dokonalé!

Zbora
12. 11. 2009
Dát tip
*

Gerrhen
12. 11. 2009
Dát tip
Gerrhen uznale poplácává po rameně a chválí za originální básnické obraty :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru