Lítost

Všechny slzy vyplakány.

Bolest už tisíckrát prožitá,

lítost každé sekundy setiny,

která by měla být radši zabitá.

Jenom se nade mnou vznáší,

tiše mnou pohrdá,

moje štěstí mi plaší,

má vina, co na ni nejsem hrdá.

Radši bych se vrhla ze skály,

byla laní na lovu,

radši bych čistila močály,

než bych to udělala znovu.

Vím, má lítost mě nespasí,

navždy propadla jsem zatracení,

Bůh i on sice odpouští,

ale pro mne odpuštění není.