Stáhnout ti chtěl hvězdu do prstenu z kočičího zlata

Toho dne tam stál někdo jiný

půjčil si mou kravatu

vypadal jako já

když se jej soudkyně ptala

a já si vzpomněl  jak ses narodila

jak dlouho mi trvalo

 než mi to došlo

že věci nejsou samozřejmé

dal jsem ti jméno

tak křehká a nemohoucí

řekni mi

a já ti stáhnu jakoukoliv hvězdu

do prstenu

z kočičího zlata

ale nedokážu zapomenout

jak ti voněly vlásky

tak nějak miminkovsky

spis už má tisíce listů

a cesta od počátku byla slepá

křísil jsem mrtvé

Ježíše oslovoval důvěrně

ale kámen neodvalil

a tak jsem tisíce dní ležel

a koukal do stropu

a tys rostla v cizí zahradě

a já žárlil na svého psa

 co mi ukradli

že je blízko tvých nohou

mohl jsem procestovat

nejvzdálenější místa světa

modlit se v jazycích

střídat místa trvalého pobytu

ale vždy jsem si byl vědom

prázdného místa vedle mě

prázdné postele

židle u snídaně

prázdných obhajob

prázdných rozsudků

jménem republiky