Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kiew(krátká povídka z nerozumu)

25. 11. 2009
3
2
794
Autor
Boehm
Vyhnán z ráje, města, co si bůh stvořil jen aby se měl na co koukat. Zvuk rytmu dálnice. Taxík  mne odváží s očmi zavázané šátkem, abych už znovu nenašel.
Pamatují si její oči, těch stovek dalších, zaryjí se do srdce, sekundy, minuty, snad noci.

Šeptá rty
(vyprázdni kapsi)
patříš mne,
my tě zrodily,
naučily jak pít hřích.
Oči matky,
oči všech milenek,
všech úplňků,
kdy nevíš jestli žiješ, je jedno jestli jsi byl.

Všichni muži jsou blázni, nebo děti. Umlčí tě krouživými pohyby,klepáním podpatků,
nesoucích se jak vojenský marš.

Doma má jednoho takového, je mu deset, za pár let bude před podobnou holku stát,
dotýkat se psty jejich kotníků,
[Paranoa nočních barů, těch co čekají na čtyři esa, krále s královnou v jednom páru]
vezme si jen co mu patří,
ať každý ví,
kdo je vládce,
kdo sloužící,
následující tělo upálené na hranici.

2 názory

sepiolite
29. 11. 2009
Dát tip
Tys Čech?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru