Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sen

25. 11. 2009
7
8
919
Autor
Brouk

Chodíš ke mě ve snech,
bez vyzvání.
Uleháš v mé posteli,
chladíš mě svým tělem,
vzdáleným.
Křečovitě se tiskneš,
dusíš mě ve svých spárech,
omotáváš si mě jako kořist.
Cítím Tvou vůni,
Tvůj šibalský pohled,
provokuješ.
Buší mi srdce,
olizuji si rty,
chci Ti něco říct,
umlčuješ mě polibkem,
nepřestávej,
chci víc.
Zrada,
probudila jsem se v prázdné posteli,
bez známek Tvé přítomnosti.


8 názorů

Sebastiana
26. 11. 2009
Dát tip
*

Marlav
25. 11. 2009
Dát tip
*

...tvůj pohled,prokuješ...by mě taky zajímal ...pohledem prokuješ ...pohled prokul (tebe:) *

Ferry
25. 11. 2009
Dát tip
Tak co je prokuješ? Provokuješ? A ten konec je za trest jako o rybářovi a rybce? To bych brala... A mimochodem, to víš, že je to báseň. t*

StvN
25. 11. 2009
Dát tip
Hodně zjednodušeně řečeno.

Gerrhen
25. 11. 2009
Dát tip
Forma básně ještě neznamená, že to je báseň. Tohle je konstatování snu, ale bez básnických obrazů, metafor, bez básnické smyslnosti. Podařilo se ti vytvořit něco, co má víc z prózy. A ještě, co znamená slovo "prokuješ"?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru