Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

42°Celsia

Výběr: Print
30. 11. 2009
44
72
4874
 

Procitnul jsem na podlaze v obýváku
nějakýho Spořilovskýho paneláku -
poté co jsem v noci obtěžoval hostitelku,
vypil archiv chlastu jejího otce
a vyhulil všechnu trávu..

budím se s ksichtem zabořeným do dlouhejch chlupů koberce.. 
přítel - její bývalej kluk si hověl na gaučíku..
já ležel na zemi jako pes -
a ona nakráčela ze svýho pokojíčku vyspinkaná a připravila ranní kávu
stále dost krásná, s vlasy do půl zad, z kterejch ještě voněla noc
celej ten zvláštní pach spánku..
a magickejma očima, zasněnýma -
s takovým kovovým matem v hlase řekla:
„Vypadáš jako jeden člověk, co mi tu vysypal skleněný dveře, trochu jsem se tě včera bála...“,
“Snad jsem tě mile překvapil.“ odpověděl jsem a usmál se.

tahle dívka měla všelijaký kolidž ve státech,
měla přehled a úroveň a byla nenucenou aristokratkou v tom panelákovým hnusu.
hledal jsem v jejích gestech známky nasranosti za ten včerejšek,
ale pohybovala se kuchyní s naprostou grácií...
pili jsme kávu,
viděl jsem na nich, že si chtěj zašukat...
ze starý známosti zřejmě,
stačí kapka sentimentu, která to celý rozpoutá..
je to sice živočišný, ale na druhou stranu taky blbý jak hodiny
a nudný-

skoro všichni si libujou v bludu:
s nepravejma ženskejma,
v nepravejch pokojích,
lžou si do kapsy,
přímo si tam serou
a šukají co se dá a pijí co se dá -
protože nemaj odvahu něco chtít čistě..
přestože měli partnery, píchali spolu stále dál, ze setrvačnosti,
z potřeby intimity, tajemství, hříchu, co já vím?
bylo mi to jedno.

„tak ahoj“ řekl jsem a „díky za pohostinnost!“
pche ...
jel jsem výtahem dolů úplně vysátej, úplně na dně,
s nepatrným citem vibrujícím mi ve vnitřnostech a se spáleným šlincem od koberce na čele,
/achjo, asi jsem zase předváděl Mickeyho Rourka, jak vklouzával do ringu ve Wrestlerovi/ 

nastoupil jsem do busu a odjel jsem přes půl města coby černej pasažér
a drsný slunce šplhalo výš a my míjeli snobácký vilky jako v LA
na zahradách rostly pomeranče a před domy stála obludně velká auta,
cejtil jsem se trochu jako Buk za krize,
byl to velmi velmi horký den...

vyskočil jsem na zastávce Pod pekařkou,
šéf když mě spatřil mi  sdělil: „No ty vole, ty máš ránu!“
ukázal mi co budu dělat..
měl jsem mít velkou premiéru s křovinořezem,
podal mi takový popruhy na záda a já si je pokusil navlíct,
ale nějak jsem se do toho zamotal,
popruhy ze mě čouhaly úplně debilně..
„proboha ukaž ty vole“..
měl jsem kocovinu jako prase, sotva jsem stál na nohách..
vzal jsem si speciální velký brejle a přihákl dvacetikilovej dlouhej předmět na bok,
zatáhl za šnůru motoru a ta brutální svině se rozchechtala,
struna se začala točit, šel jsem na to..

křoviňák je vlastně mechanická kosa,
pohyb je stejnej,
šoural jsem se pod stromy a oháněl se tou vibrující, hlučnou věcí
a jetel padal podťatej a bodláky a všemožný trávy, byl to masakr..
hmyz mizel, ohlížel se po mně jako po hnusně velikým trolovi,
každý můj krok způsoboval zkázu, bylo to fajn..

pak jsem ale narazil na svoje první jablko a pochopil proč mám tu zástěru a brejle
struna ho rozsekla ve dví, explodovalo - - -
do ksichtu mi vystřelila jablečná přesnídávka..
byl jsem zrovna pod ovocnými stromy a ty zkurvený jabka byly všude a meruňky a broskve.....

všechno to lítalo směrem na mě, na holý paže -
pecky, marmeláda, směsice barev, rozšlehaná realita, vypadal jsem jako obraz od Jacksona Pollocka...
a slunce mělo grády, viselo mi nad hlavou jako něco těžkýho, hmotnýho.. uhhh...
došel benzín,
celý tělo mi vibrovalo, měl jsem křeče do lejtek, natankoval jsem a vrátil se do sadu..
začal jsem bejt zuřivej, potřeboval jsem to.

asi po třech hodinách jsem cejtil že jsem v prdeli,
z toho vedra mi začal běhat mráz po zádech, poslední stadium, krev se mi vařila a byl jsem pološílenej..
nakonec mi poslední shnilá meruňka pleskla o zástěru a poslední jetel leh..
vypadal jsem neuvěřitelně bizarně,
elegantně jsem se přenesl k rannému Seuratovi..

serval jsem ze sebe popruhy a osprchoval se vodou z hadice,
pak jsem šel k šéfovi do bytu, vyinkasoval 300 korun a šel..

seběhl jsem na Dvorce a nastoupil do tramvaje č. 17,
spolu s nádhernejma čtrnáctkama ve žlutejch sukýnkách,
krásný plody ještě na stromě..

vyskočím na Palačáku,
za rohem tam v zubařským studiu moje bývalá holka vyrábí protézy,
jdu beze slov dál..
stojí tam v bílým plášti, začnu jí líbat, nebrání se,
jemným tlakem ji dovedu ke stolu a stáhnu jí bílý nemocniční kalhoty -
její pohlaví mě pohlcuje.. 

zvedá se vítr a začíná pršet


72 názorů

zlý_mýval
06. 05. 2010
Dát tip
Skvělé, jak jinak Každý můj krok způsoboval zkázu, bylo to fajn *

díky LENKO

myslím, že jsem byl protentokrát ušetřen :) díky Printe*

Print
16. 12. 2009
Dát tip
Nenapsal ti někdo pod tuto věc "příliš dlouhé"? To miluju:-) Pro mě to je příliš krátké, takže si to dám ještě jednou:-) Vynikající.

Kuchot: jasnej kompliment! dík filemon: díky hvězdo*

filemon
05. 12. 2009
Dát tip
Dostal ma tento verš: "protože nemaj odvahu něco chtít čistě..". Je pravda, že z text sa skladá akoby z dvoch častí a Bukowského som cítila už od tretieho verša, ale malo to atmosféru. Tip

Kuchot
03. 12. 2009
Dát tip
nevim, jestli ti to bude znít jako kompliment nebo aliment, ale: přestávám rozumět básním, a téhle asi rozumím...*

díky zoe* i za korekci..

zoelle
03. 12. 2009
Dát tip
krásný plody ještě na stromě.. Tip jak v životě. Krása akorát "skáza"? Kdo by to byl řek...

to je Hindukůš.. s miskou fasuje snídaně zadáčo? :)

jH
03. 12. 2009
Dát tip
protože je v Hindii vole

Patchess: ježííííši děkuju! :)

Patcheesa
03. 12. 2009
Dát tip
máš dar přímo od boha, to mi nikdo nevymluví. tipec saaaakra!!! *

jaktože bez Zeho?!

Lucie: už ne, je zima, teď hrabu hráběmi shnilé listy, dík za vizit.. Nonchalance: díky, veru dosť, mrtě slov, upravená povídka vlastně, kterou jsem znovunašel v něcojako básni..

jH
02. 12. 2009
Dát tip
ty vole, silvestra zase u tebe? to by zas mohlo bejt zaujímavé :D ale tentokrát bez baby a bez Zeho :(

Nonchalance
02. 12. 2009
Dát tip
je tam toho veru dosť na voľné verše, nie? ale je to pecka. máš to v krvi*

Lucie-at
02. 12. 2009
Dát tip
líbí se mi. ty umíš používat křovinořez a DĚLÁŠ TO??? XD

óóóóó :)

kaospilot: chichi.. kde je náš koncept tipování bez čtení, pouze po vůni nicku, názvu maximálně? to by byl progres a konečně leháro:) ale v tomhle případě jsem rád, že ses tím prokousal, ležím na zádech a radostně třepu nožkama.. dík a čus lagu: tisíceré díky co děláš na silvestrouše? :)

jH
01. 12. 2009
Dát tip
jo jo jo a tisíckrát jo*

Impresse: díky díky guy: jo, je to odžitý, jsem tak mizernej fabulátor, že na to musím jít tahle.. díky

guy
01. 12. 2009
Dát tip
přijde mi to dobře autentický vypadá to, že nějaký věci z toho máš úspěšně odžitý

Impresse
01. 12. 2009
Dát tip
skvěle, skvěle! *


Kaos
30. 11. 2009
Dát tip
naprosto neuvěřitelný!!!! ukláním se až k hluboké zemi a žasnu!!! beat jako sviňa se vším, co má být!!! už dlouho jsem něco takovýho nečetl.. díky výběr a *t*

Nérea
30. 11. 2009
Dát tip
Jako povídka dobrý. Překonej tu stylizaci do "Buka" a buď víc svůj. Fandim :-)

Ferry: tak jo, rádo se stalo..:) Dík za vizitaci, pa

Ferry
30. 11. 2009
Dát tip
Lepší dárek už k Ježíšku nedostanu a nežádám. Dík. t***

Aviem: ano, pekelný beverly.. Levi, Resurgam: díky moc

Levi
30. 11. 2009
Dát tip
ty vole, super! jsi ve formě...

Aviem
30. 11. 2009
Dát tip
jo. Spořilov je dost mystický místo.. a bejvá tam horko..

cheche, to je můj provar a tvoje úžasný načasování mulh, VT to už odsral dost..

já ti dám plagiát Prosecký, dohlédneš tak tak na formu, zbytek jde zjevně mimo tebe, (poznámka o daních tě demaskuje ty občane) :) rozebírat to nebudu, kdyby jsi měl nutkání do nějaký polemiky...

Prosecký
30. 11. 2009
Dát tip
Tak je to Buk, ale zdařilý plagiát. Tip. Jenom ty danš z příjmu platíte s šéfem jak?

Metta
30. 11. 2009
Dát tip
VTM: o prožitých hnusech píšu pohádky, tam maj i ty nejdrsnější hnusy svůj smysl a třeba přinde eště štastnej konec

vinca minor
30. 11. 2009
Dát tip
Mně se líbí kovový mat v hlase,...pak ten zamyšlený prostředek a šťastný konec:)

Norsko 1
30. 11. 2009
Dát tip
taky to neumím, ale přiznám to. píšu, co píšu, k tomu se cítím povolán :-)

Norsko 1
30. 11. 2009
Dát tip
musel bys to nejdřív prožít, já mu to ani moc nezávidím :-)

Norsko 1
30. 11. 2009
Dát tip
Tak to bývá u všech dobrých básníků. Neber si to osobně, márve

Norsko 1
30. 11. 2009
Dát tip
Ty jsi taky k posrání, márve. Kde je tvůj nadhled, tvůj odhad věcí vzdálených, přesto tak blízkých. Kde, márve ? V řiti ?

Norsko: díky pardále, bude možnost, jsem si jistej.. mulhollandgirl: vzpomínáš, minulý týden bylo dvaačtyřicet :) Háber: díky chroostjazz: Buk, nojono, teprve začínám, díky

Háber
30. 11. 2009
Dát tip
je*

Norsko 1
30. 11. 2009
Dát tip
K posrání. Rád bych ti to přečet *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru