Holt, mrtvým básníkům

Tak mladí a svěží

Jací jsme byli?

Jen děti

hrající si pod velkou věží kostela

bezstarostně se smějící

chytající kobylky ve vysoké trávě

A čas rychle běží

Jací jsme teď? 

Čteme plytké básně

do uší chytáme

Listopadový déšť od Guns ´n´ Roses

a popíjíme pivo

V zapadlých putykách

sníme o svých životech

Však dohoníš ho stěží

Jací budeme za dvacet let?

Se starostmi

jak vychovat své děti

šedivou mlhou

táhnout večer z práce

unaveni

Marně se zaposloucháme

do nitra světa

neuslyšíme už žádný déšť

Tam! Na chodníku leží

Dá nám stáří vytoužený klid?

Bezstarostní

plni vzpomínek

O svátcích obletováni

po zbytek roku sami

Najdou nás ležet pohromadě

uprostřed té šedivé mlhy

a další turnus

nás bude obcházet

Kéž smekne a vzdá hold

mrtvým básníkům