Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMlha
10. 10. 2001
5
0
2069
Autor
valerinka
jednou jsem jela brzo ráno autobusem...něčeho jsem si všimla...
Mlha padá
je ráno a na obzoru
je vidět
tajemná osoba
Zlostně vykusuje kousky mlhy
a vyplivává je okolo sebe
Nemuze se skoro hýbat
ale i přesto zápasí
s bílou hmotou
Pomalu se prodírá
ke svému cílu
a uvědomuje si
lidskou zbytečnost
Je sám!
Nezná význam slov
přátelství a láska
Je sám a mlha si ho určuje
svým poddaným...
je mrtev a spi pod
hustou vrstvou bílé
mrazící hmoty...
brouzdá se zemí Zapomnění
a zemí Věčných lovišť...
Mlha. Ta mléčná kaše plná vzpomínek a přeludů, pomalu vynořujících se z hlubin. Koruny stromů se uzavírají a havraní krákání je slyšet odněkud z dálky.
Mlha. Ta opakující se extáze všedního dne, kdy ponořena do tmy přijímá návštěvníky. A pak se z mlhy rodí nový den...
Jsme dětmi země a zárodky dne.
uh. huhúúúúúúúú to vuobec neni špatný!!! dokonce je to dobrý chicht a hodně chicht
hele ale když rozkousneš mlhu tak jak poznáš že v ní nejsou schovaný... viš kdo. fujky. :-)
Dobrá atmoškáááááá!
(Soráč, jsem dneska ňáký rozjechaný)
UIIIIIIIIII!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! *