Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

smývám si z rukou svoje viny

19. 12. 2009
45
39
2908
Autor
Robinia
píšu si do loňského kalendáře
všechny promeškané svátky
snad mi je líto, že nebyly,
dnes nevrátím nic zpátky

spěchat se někdy nevyplácí
náš život nemá jízdní řád
do myšlenek od rána se mi vrací
jen jedna chvíle, jeden pád

zázraky snad jsou vyprodané
nám všem se blíží konečná
v kapsách mě studí prázdné dlaně
smrt bývá vždycky netečná

a člověk bezmocný jen divák
zírá z hlediště života
počítá svoje má dát a brát
chtěl by...
však na dně už jen nicota

39 názorů

8hanka
22. 03. 2011
Dát tip
*


Robinia
19. 08. 2010
Dát tip
bohužel, tenkrát se zázrak nestal...

bestye
31. 03. 2010
Dát tip
a odchází další a další - až přijde řada na nás - tohle si beru z týhle básničky a líbí se mi, jak si to popsala. *

sveřep
26. 02. 2010
Dát tip
:)

Marlav
03. 01. 2010
Dát tip
vše jen dobré ti přeji***

Lora
28. 12. 2009
Dát tip
*

vesuvanka
25. 12. 2009
Dát tip
krásně napsané a smutné.... TIP

Markel
23. 12. 2009
Dát tip
smutněnka pěkná - T

Robinia
23. 12. 2009
Dát tip
Mnohokrát Vám všem děkuji a přeji krásné svátky. Snad bych měla ještě napsat malé vysvětlení k téhle písance. Ráno můj kolega vyjel z vyhřáté dílny na kole do mrazu na dvoře a po několika metrech spadl. Přestože u něho hned byli lidi, okamžitě zavolali záchranku a začali s oživováním, bylo to marné. Když po další hodině záchranáři balili věci, volali policii a havrany, člověku se chtělo křičet, že to přece není možné, ať to nevzdávají... Teď, kdykoli jdu přes ten dvůr, vidím ho tam ležet... a možná dvojnásob si uvědomuji, jak je každá chvíle cenná, jak malý krůček může být mezi životem a smrtí...

Marlav
21. 12. 2009
Dát tip
*

nostalgik
21. 12. 2009
Dát tip
..častěji vzpomínáme, co všechno jsme promeškali, jako by toho bylo víc než toho, co jsme stihli... a možná i je toho víc...

Sebastiana
21. 12. 2009
Dát tip
Jo, někdy mi připadá, že vidím nalinkovaný papír a tam - má dáti- dal---, nebo špatné skutky, a ty dobré, jen ke stáru se člověk začne potom papíru dívat, asi že cítí smrt.A smrt je opravdu netečná, tak bych to také vyjádřila.*

Print
21. 12. 2009
Dát tip
Co dodat... *!

guy
21. 12. 2009
Dát tip
blbý, no .. kdyby na tom dně bylo aspoň něco, aby se od toho dalo odrazit - příště je potřeba si na padání vybrat lepší dno *

větroplach
21. 12. 2009
Dát tip
ač sám na dně, nevěřím, že je život tak zlý stačí chtít :)

A.H.
19. 12. 2009
Dát tip
mlčky přitakávám *t*

Delahaye
19. 12. 2009
Dát tip
jako bych už slyšel Petra Koláře .. pohodil by hřívou a břichem a pořádně by se do toho položil .. :-)

filemon
19. 12. 2009
Dát tip
Pekné a smutné

slivaka
19. 12. 2009
Dát tip
...pravdivé verše*Lu t.

koloušek
19. 12. 2009
Dát tip
Krásně popsaný můj pocit.T*

...já to vím moc dobře,ale samotný konec je krásný ...věř mi,něco o tom vím a těším se ***

Ferry
19. 12. 2009
Dát tip
*

macecha
19. 12. 2009
Dát tip
Robinie - smutné, pravdivé a napsané krásně .... T***

Diana
19. 12. 2009
Dát tip
Pravdivé, alarmující a - včasné. Díky!***

sveřep
19. 12. 2009
Dát tip
zde mi přijde opravdu líto, že dílo nemá pečlivěji pohlídaný rytmus. obsah bezva -ale nečetlo se mi nijak snadno, nějak to drhne? / třetí sloka je O.k/

rainman
19. 12. 2009
Dát tip
*!*

BigBivoj
19. 12. 2009
Dát tip
**

Norsko
19. 12. 2009
Dát tip
takové prázdné

Bíša
18. 12. 2009
Dát tip
!!!

avox
18. 12. 2009
Dát tip
hezky napsané... občas propadám pesimismu, ale to zase nedokážu psát... */

Ó
18. 12. 2009
Dát tip
*


synáček
18. 12. 2009
Dát tip
Krásně (a moudře) pesimistická…vyprodané zázraky a studené prázdné dlaně, nádhera... ***

Háber
18. 12. 2009
Dát tip
*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru