Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Miláčku, kde jsi?

21. 12. 2009
3
12
3140
Autor
Delfín

Na radiu Samson zpívali cosi o konvičce, nějak se mi to pomíchalo s vlasním smutkem a tahle veršovánka byla na světě!Omlouvám se těm, kteří si moc nepotrpí na zdrobněliny, já jim v podobných stavech přímo propadám...

Konvička čajová
smutně si píská,
i jí se, Lásko má,
po Tobě stýská!

Dva šálky žalují,
že tady nejsi,
i lžičky se ptají.
Miláčku, kde jsi?

A svíčkám ve svícnu
hořet se nechce,
ani já se svých snů
nechci vzdát lehce!

Stolku a židličkám
scházíš tu taky,
v srdíčku touhu mám,
zas smutku mraky

čelem se prohání,
štěstíčku cloní,
oči bez ustání
slzičky roní...

Vrať se mi, drahá, zpět,
náruč má čeká!
Pozná Tvé něhy květ
postýlka měkká?

12 názorů

Delfín
14. 04. 2010
Dát tip
A.H.: Chtěls napsat přímo obehraná, že? Je to tak! Melancholie je prevít a člověka přepadne bez varování i při pouhém poslechu rádia...Je to dílko přesně pro milovnice osobních deníčků a památníčků, jak už tu poznamenaly Toscana a Petrusha 1. I takové bys tu možná našel... Ale ne každá přece chápe dílka typu Dej pracky z mého zadku či Fenomén jménem žena. A přesto i to jsem zplodil já a během chvilky inspirace...;o)))

A.H.
23. 12. 2009
Dát tip
zde opravdu sedí napsat, "ohraná písnička".

Delfín
22. 12. 2009
Dát tip
Kritici mají úplnou pravdu! Propadl jsem na chvilku sladkobolu a zkusil napsat cosi ve starém uplakaném stylu. Může za to asi i to, co tam postupně hráli...Nebýt té pískající konvičky, klidně by to mohlo být datováno do časů, kdy Franta Procházka chodil inkognito mezi lid!

no jo, je to taková prvotina na přáníčko.

Petrusha1
22. 12. 2009
Dát tip
pripomína mi to rečňovánky písané do pamätníčkov - zdrobnelinky, kudrlinky, slučky ...

P.S. Máš poslouchat Faktor :)

Je to neuvěřitelně hrozné, příšerné, děsivé - a naprosto v pořádku, pokud jde o začátečnické pokusy kontaktovat poezii. V začátcích jsou vždycky důležité dvě věci - slovní zásoba (zde je ještě co dohánět) a rytmus, řemeslo. To se tu vcelku daří. Záměrně proto nepíšu o samotném obsahu, který je de facto nedůležitý. Podobných pitomin je třeba sepsat stovky a tříbit na nich řemeslo, než bude mít vůbec smysl vložit do básně alespoň nějaký smysl, zatím by to bylo bohapusté plýtvání. Čili jak říkám - pokud jde o začátek, nemám větších výhrad (Ucho je zbytečně cimprlich, třetí strofa má sice do ideálu daleko, ale při troše snahy se do rytmu vleze). Pakliže se ovšem autor domnívá, že tímto veledílem završil svou letitou snahu o nalezení básně všech básní, jde o takovou malou, osobní tragedii :)

jejdavilda
21. 12. 2009
Dát tip
trochu to přitvrď, bečíš jak želva

Toscana
21. 12. 2009
Dát tip
Ty zdrobnělinky mi příliš připomínají nějakou Nanynku Kulichovu z dob rakouského mocnářství, co si psala "můj milý deníčku"...

BigBivoj
21. 12. 2009
Dát tip
svíčky hoří na konečné tramvajové lože si stýská kdo mi kávu osladí kdo zamíchá kdo ? mašinka v dálce už píská

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru