Vánoční deprese

Pokud nenajdu smysl svýho života, tak jediným, co pro mě má smysl v životě, je nalezení toxický lásky či přitažlivosti. To je ale "pohádka", řekne si většina. Jo, souhlasim, stále tomu ale věřim. Zárověň cítim, že ji nejspíš asi nikdy nenajdu, takže jediný co pro mě zbývá v současný době je spáchat seppuku, ať moje hanba nepřeleze přes mý temeno. To je ale hřích ne? Nejsem katolík, ale mám pocit, že je to dost dobrej důvod pro toho největšího frajera tam nahoře aby mě nepustil do nebe. A já jsem ochotnej si to odpykat. Třeba 200 let v pekle, klidně, hlavně když se zbavim tý hrozný tíhy co musim nýst na ramenou. Jedna z možností je najít takovou ženu, která by byla ochotna převzít hromady tý špíny co mám v sobě a přefiltrovat ji, zatímco budeme ve spojení den a noc a den a noc a den a noc.... Neřikám, že je lehký najít takovou ženu, ne každá je ochotna obětovat svou duši - oprava - žádná taková není. Jsou jenom takový co chtěj obychom my obětovali tu svou duši a pak se taky vyskytne jedna ze 100 co je ochotna na sebe vzít alespoň trochu tý tíhy, ale zase jenom protože čeká naprostou obět z chapovy strany. No a i když ji dostane tak se na něj asi hodně brzo vysere, nebo ho začne podvádět, protože pak se pro ni stane podpantoflákem.

Takže tu mám takový dilema. Trochu. Jenže ony ženský ani netuší o co v mym případě přicházej. Víte, to je taková férová výměna, nebudeme spolu mluvit, já te nebudu bavit, ty se o mě budeš starat, když zrovna příjdu, budu se s tebou chtít jenom milovat v kuse, pořád a pořád, ale poslouchej, já ti dám to samý, TAK V ČEM JE SAKRA TEN PROBLÉM ?! Plus ono taková toxická přitažlovost se dá dost dobře navodit, a bude to ono - nekritizujte, a když už jste v tom bez ustání, prostě se najednou do toho všeho natolik ponoříte, že byste se radči stali mořskými pannami a panáky, než aby to přestalo.

No ale zatím nic takovýho není na obzoru. A tak druhou možností je tedy smrt. Uvolniv všechny svý fiziologocký přípojky, myslím že bych se ocitl ve stejně toxikomanskym deliriu jako při výše popsanym aktu s ženou. Ostatně ony se ty dva póly nakonec stejně spojí, v nějakym tom 9 dominiu 25 dominia 5 dominia... Ale já zas nejsem tak zoufalej abych si páral břicho, ani nežiju zcela podle samurajskejch zásad a hlavně nemám nikoho, kdo by byl ochotnej dělat mi kaišaku...

Takže se ocitám v naprostý nicotě. A přichází ta nejhorší část - když už se sem přes takový kvantum myšlenek dostavim, nedokážu zůstat a náhodou si ze svýho vlastního popudu vzpomenu na to, kde to celý začalo a jsem zase v kélu !!!!!

A vánoce jsou takovým činitelem, kdy se celá tahle maniakální deprese prožene jakýmsi katalyzátorem ticha a umocněna zapíchne v mym mozku, srdci a genitáliích.

No ale ono je asi stejně hlavní neztrácet naději...

(Strašný clisché mimochodem)