Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePůlpomeranč
03. 01. 2010
21
12
2120
Autor
Tajemná ctitelka
Já
oranžový hrnek
tak akorát do dlaní
Půlpomeranč
Ty
dva doušky na dně
na svlažení
Slunce co se celý den
jen přidržuje lesa
není slunce
Věci co se staly potmě se
nestaly
Otisky na loňském podzimu jsou
naše
Jsi nesvůj
Jsem netvá
Ne víc
než okenice ve větru
12 názorů
Jsi nesvůj, jsem netvá.. ach, jak božské ! vůbec celou tuhle já-ty podobu mám ráda :) děkuji
Jsi nesvůj, jsem netvá.. ach, jak božské ! vůbec celou tuhle já-ty podobu mám ráda :) děkuji
Eriu Crann
14. 04. 2010Eriu Crann
14. 04. 2010Eriu Crann
14. 04. 2010Talu ben Kohelet
04. 01. 2010zblblýptáček
04. 01. 2010
To je pěkné jako kamínek na dlani, jehož tvar nejde z žádné strany úplně popsat, takže člověku dá potíž i jen postavit ho aspoň dvakrát stejně:-)
Akorát nevím, zda tam patří ty poslední dva řádky. Okenice ve větru bouchá, ale tahle básnička jinde nikoliv, proč tam tedy na konci je? Kdoví *