Koťátko má narozeniny.

Jedenatřicet let.

Tak něco pěkného.

Vzpoměl jsem si

na mrtvou myšičku.

Žila.

Svět jí drtil každý den.

Ležela na zádech,

zhaslé oči korálky,

rozdrcené bříško.

Rozdrtil jí mrazák,

pod který vlezla,

či hlad

nebo chcípla z kapitalistickýho

blahobytu?

V Penny Marketu právě zlevnili.

Přeplněné popelníky,

vypité flašky,

bohapusté mrdání

a sraní dětem do hlav,

pro úlevu,

ať si zvykají, zmetci.

Náš dospělý svět.

Sami jsme z ledu

nebo se ledem brzy staneme.

Občas se děsíme,

ale změnit se nemůžem.

Pohřbí nás

vlastní chyby

a naše děti,

kteří si úlevou vydechnou.

Až bude močit můj syn

na můj hrob,

bude mi teplo.

Tak všechno nejlepší,

Koťátko

a ať to nezní cynicky.

Ámen.

                                      (  13.1. 2010 )