Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žiletkou

10. 01. 2010

2477

Autor

Tajemná ctitelka

Žiletkou

řežeme tmu

když je ráno přes okna tmavé

lednové sukno

A stejně se divím

jak jsou všední dny

všední

Říkáš Neboj se

a jsi Dospělý

Potají přemýšlím

jaký budeš jednou

táta

Jestli budeš hrozit

vzpřímeným prstem

Potíž je v tom

že když nasněží

přes noc je krásně

a málokdo to vidí

Ráno ale

stopy

a psi

a co z toho?

/Jak jsou všední dny

všední/

Mluvím do zdi

Mluvíš o zdi

o střeše o nových oknech

o sádrokartonu

Na pěkných věcech

škrábance

Prachovka zmuchlaná

Žiletkou

řežeme tmu

/A když přijdeme domů

na znamení smutku

a té největší radosti

oběma se nám

mlží brýle/

17 názorů

Ostrich

13. 02. 2012

Dát tip

To je tak jemně řezavá básnička.... že mne mrazí. Ostří žiletky. Nenápadné. Mluvím do zdi. Mluvíš o zdi. Přemýšlení... a psaní.... potají. (Kdesi v nás žiletky doutnají)

A.H.

17. 03. 2010

Dát tip

líbí se mi nostalgický závěr *t*

Santi€

19. 01. 2010

Dát tip

ziletka je velmi nasilna, jinak jsou tam drahokamy obrazu na dotek, na pociteni

Tady je asi nutný říct si: co vlastně chci sdělit, muší to opravdu ven, držim se toho základního puzení jako klíště? No, a vona je pak i fuška udržet na tejhle ploše koncentraci... i když netvrdím, že to nejde, to zas ne! ÷)) A doufám, že těch mejch pár řádek nebude bráno jako hlubší kritika (už jednou jsem se spálil, tak se radši jistím÷).

Ježková

11. 01. 2010

Dát tip

roztříštěné dílky myšlenek, které do sebe hladce zapadají.. místy mi něco sice přijde navíc, např. Ráno ale stopy a psi a co z toho? ,ale celkovej dojem úžasnej *