Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

začátek

Výběr: Print
19. 01. 2010
26
26
3279
Autor
domin.go

došel jsem domů a nalezl vše na svém místě

vzpomínky jako fláky krvavého masa všude po zdech

trnovou korunu v koutě na hajzlu

ledničku stále trpělivě čekající na příchod svého pána

postel potrhanou nálety nočních netvorů

tak jsem ji odložil

malou adélku s maskou štěněte na hlavě

vyčuhovaly zpod ní jen copy

sáhnul jsem na ni a pořezala mi ruku

uplynulo pár dní

 

všichni jsme zase volní na dně svých propastí

adélka na prolézačkách křičí jako poraněná hračka

z obýváku houkají televizní hlasatelé

projdu se po městě a ucítím pach nezájmu

pověsím si čelenku na zeď jako trofej

kde jiní mají paroží mám já boží chrchel

adélka už zase spává v krabici od bot

zranitelná jako angorské kotě

 

prvních pár dní to bylo nejtěžší

zapomenout na tu tupou bolest ze všech stran

propít se k poznání světa za úsvitu

zvyknout si na adélčin hrdelní pláč

který usedavě smáčí plovoucí podlahu v kuchyni

jako radioaktivní déšť smáčí pole v oblasti výbuchu

a ani tam už nikdy nic neporoste

uplynulo pár týdnů

 

plácali jsme se ode zdi ke zdi

na našem výletu do neznáma

každý den mluvit o těch stejných věcech s těmi stejnými lidmi

poslouchat smích . sypal se na zem jako peníze

poslouchat smích cizích holek s očima od sazí

sledovat křivky jejich těl elegantně mizet v zákulisí

teď jsme doma

 

jen je občas třeba trochu praštit do krabice od bot

aby přestalo to táhlé kvílení

doneseš adélce do jejího vězení hrací kostku

ona už sama pochopí kdo určuje její osud

 

vyber si číslo

vyber si číslo a vysaj ho

vyber si číslo

 

 

/oddělila se ze mě

moje společnice na cestách

jako by povstala z mého žebra

ochutnala práh domu

jako by si myslela, že je teď volná

 

vždycky zničíš jen to

co sám zničit chceš/

 

 


26 názorů


Milly
08. 07. 2014
Dát tip

Teď je ještě lepší asi, než dřív! 8-) Schválně, jestli mi bude připadat za další 3 roky geniální! :-D


už sem skoro úplně zapomněla...

guy
11. 12. 2011
Dát tip
sedla mi hodně .. fakt hodně *

romale
09. 12. 2010
Dát tip
hochu - šlo ti to

je to vyborne ... silna vypoved, plynula a bez vaty

je to vyborne ... silna vypoved, plynula a bez vaty

zlý_mýval
09. 05. 2010
Dát tip
Výborná!*******

StvN
14. 03. 2010
Dát tip
Celkem fajn.

adélka....

Print
26. 01. 2010
Dát tip
No, žádná postadolescentní rozjívenost to není. Na mě to mluví prožitě.*

domin.go
21. 01. 2010
Dát tip
bývám.

oleandr
20. 01. 2010
Dát tip
líbí moc

romale
20. 01. 2010
Dát tip
v brně býváš?

domin.go
19. 01. 2010
Dát tip
to víš, hrome, snažím se tě nalákat na debatu o poezii do hospody :)

romale
19. 01. 2010
Dát tip
že by ses naučil psat?;) je to teda moc dobrý - to existeciální naříkání a hrátky s rekvizitama jsou v dobrým poměru, akorát aby to nebylo vlezlé... možná je to místama příliš rozšafné, že by se to dalo osekat... některé výrazy si prostě "odpustit" --- ale jinak su příjemně překvapený

bezva život s Adélkou :o))))))))

Marthin
19. 01. 2010
Dát tip
Krátit a krátit..

Taklamakan
19. 01. 2010
Dát tip
pěkně temné. trochu moc ukecané. líbí se mi použité výrazivo, přežiju to řezání v úvodu... akorát radioaktivní déšť a výbuchy je na mě už moc - asi jako jsem se smál u armageddonu s všemocným brucem willisem:-) jinak správně naštvaný neo-beat. tipuju na náhlý výtrysk než nějaký delší psaní.

Milly
19. 01. 2010
Dát tip
(osobně vzhledem k všem známým minulostem a přítomnostem) Ráda čtu. :-) -t- Jo, ale co chceš? Víš, co chceš?? Některý věci nejsou tak jednoduchý- jako když se Ti chce na záchod, tam se něco stane, člověku se uleví a je to jasný a nějak trvalý- i když musíš úkon furt donekonečna opakovat. Neni v tom to utrpení střídání nálad rozhodnutí vždyť je to přece silný- ale proto to tak bolí, ale.. vždyť je to přece hezký jak je to silný tak užitečný a neobvyklý, ale musíš se vyznat sám v sobě co bude nejlepší pro všechny pro Tebe pláče se střídaj a někdy brečej všichni a když ne naráz, tak postupně, jak se střídaj rozhodnutí všichni brečej a nebo se dva smějou chvíli zatímco třetí... ne a negativismus zahoď chvíle se nevracej a všechny jsou Tvý, jak si je uděláš nač plýtvat rozhodnutíma nekonečnýma teď se vézt jenom tak na vodě a krabice nechat i ony maj svou karmu

ceder_john
19. 01. 2010
Dát tip
pokusil bych se ten text nějak sjednotit.. je to furt já my oni ona.. a trochu bych proškrtal některý věty.. a někde mi přijdou zbytečně expresivní výrazy.. ale ujde to.. udělal bych z toho song

že by? :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru