Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevýtahy
Autor
dítě_na_skleníku
výtahy
to v lucerně jezděj ty starý
perfektní výtahy
jak já se bála
že mě to převrátí že se rozbiju
ale nestalo se vůbec nic
zavoněla jsem vylezla ven
roztřesený kolena si zahrály krátkou melodii a ticho
lidi kolem pošlapovali dál
pili kafe ve francouzskejch nóbl akváriích
kůň zůstal hlavou dolů
po celým tom lunaparku
se vlastně nic nestalo
uteklo mi to vrátilo se ono
jak nová láska se umí zatvářit!
jak mrcha rozebere ti všechno a nic neposkládá zpět
pak vykecá se a
hned zas línej spánek
a v lucerně jezděj pořád ty starý
perfektní výtahy
tentokrát jsem nenastoupila – kolem číhaj
uniformovaný psi
akvária vracej mi odrazem mou starou zimní podobu
jako strašidla se odrážím
jak piju čaj
a hned tě zas vyděšeně objímám a hned zas jsem ráda
že mi voněj vlasy
zachybělo mi
ale nenastoupila jsem
na ty nešťastný časy mi zachybělo
na nesmyslný plejtvání vody
která se mnou ve sprše zoufala
že všechno odnese
stojím tam jako přišpendlená a najednou vím tak jasně
že jsem tehdy vystoupila pozdě
že strašně mi v hlavě budeš strašit
zatímco nová líná láska za mě platí tady opodál
stará se jestli mám dost všeho
bezděčně si sahám na skřípnutej kotník
bezděčně na to starý perfektní
míjení
jeho věčnej svit