Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZatím o tobě
30. 01. 2010
4
8
1767
Autor
Dragora
Těla bez hranic a bez zábran
i naše stíny potem postříbřené
spojí se v jedno jako drak
co svádí marný boj
... a je pokořen mnou i tebou
Jsem múzou vášní i tvé smrti
aspoň třikrát za noc zemři
ale nikdy ne sám ani tiše
do krajiny mé ložnice
i do všech koutů zaprášených
zahřmíš své krásné umírání
8 názorů
Ještě, že člověk může psát a občas se "vypsat", i když je to občas v reálném životě k ničemu....
hmm...myslím, že ti věnuji svou další báseň :-) ale počkej si na ni do zítra.
Díky za podporu a za další motivace nebýt zimomřivě roztřesenou cestičkou mezi ploty :-) Budu dál můzou, pro kterou občasná smrt je zrozením...
Proč by to sem nepatřilo? Kdybys byla zimomřivě roztřesená cestička mezi ploty, nemohla bys psát o vášnivém umírání. Protože by ses bála to slovo žít i vyslovit. Že se po něm už nevzbudíš. Že je v tobě života jen málo.
Nebo bys ho viděla v úplně jiných souvislostech.
Slovní svět nás zrcadlí. Proč se v zrcadle stydět? Nebýt, čím jsme? Teprve nahou pravdu je možné obléct do šatů tak, aby v nich byla poznat.
Jsem rád, že se tady nestydíš být můza:-). Právě to sem přece patří.