Hovory I

Stojíš před svým stínem. Vnímáš myšlenkové pochody a dávno víš, že sněhová vločka požár nepřežije. Ani stínu nebude, když se světlo vytratí. Kam odejde světlo, když zhasne? Vím jen, že každý rok zaprší a včely vyrobí med. Přes hustou mlhu nikdo do daleka neuvidí.

Hvězda, která dnes na nebi zazářila, není povinna se zítra objevit. Ale když zamrzne, nakonec se voda v led promění. Kdybys ihned poznal, že světlo svíčky je oheň, tak by jídlo bylo už dávno uvařené. Žízeň má čas od času každý člověk.

Přesto hrušeň v zimě nikdy nerozkvete.