Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+3 neviditelných
Dvořáček
datum / id03.02.2010 / 347619Vytisknout |
autorProsecký
kategoriePovídky
sbírkaSudetica,
zobrazeno4229x
počet tipů12
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Dvořáček

Závěje sněhu už více než měsíc bránily Vladislavu Dvořáčkovi v jeho nejoblíbenější činnosti. Nemohl do zahrádkářské kolonie, aby se alespoň podíval na své záhony.

V zoufalství nad zahálejícíma rukama si nedávno vzpomněl na rozhovor s nejlepším přítelem. S primářem v důchodu Blatenským. Blatňák  sedával na lavičce, sledoval Dvořáčka plejícího jahody a vykládal svá moudra. Tehdy v létě se chlubil, že si jejich rodina sestavila rodokmen:

"Ani to nebylo těžké! Jen jsem  musel párkrát do archívu v Zámrsku a prohrabat se tam v matrikách."

Co dokáže Blatňák, svedu také, řekl si Dvořáček a objednal se do archívu. Termín měl dneska.

"Vrať se brzy! Přijede Andrea," strkala mu manželka do omšelé aktovky nějakou svačinu v mikrotenovém sáčku. Zase musí spěchat! Myslel si, že bude mít v důchodu víc času!

Archivářka ho upozornila, že si poznámky může psát jen obyčejnou tužkou, a za chvíli mu donesla několik matrik pro obec Litoboř. Tam se narodil jeho otec i dědeček.

Dvořáček se brzy propracoval k prapradědečkovi Janu Dvořáčkovi. Jan Dvořáček měl čtyři syny. Jak najít, kde skončili tihle praprastrýcové? Slýchával o nějakých Dvořáčcích z Trutnova. Třeba jsou to příbuzní!

Mladá buclatá archivářka mezitím zmizela. Místo ní teď měl v badatelně dozor starší rozčepýřený pán s klotovými rukávy. Ten by si mohl vědět rady. Dvořáček ztěžka zvedl své třiašedesátileté tělo a s matrikami podpaží vyrazil.

Pán, jak se ukázalo, byl sám ředitel archívu. Dvořáček s ním procházel zápisy o křtech, svatbách a úmrtích předků.  Ředitel se najednou doširoka usmál:

"Přinejmenším o jednom z těch Dvořáčků vím docela dobře. Tento Eduard si vzal Augustu Noehringovou, dceru německého tkalce.  Jejich dcera Hedvika Dvořáčková byla matkou Konráda Henleina. Toho vůdce sudeťáků. Henlein se snažil české příbuzné zaretušovat. Styděl se za ně."

"Tak děkuju," poněkud sklesle pronesl Dvořáček. O další matriky zájem neprojevil a odšoural se ke svému stolu.  Venku už  se smrákalo. Sbalil své papíry a pospíchal na vlak s vidinou, že doma ho čeká dcera s vnukem.

Slyšel je už před domovními dveřmi. Od té doby, co se rozvedla, je nějaká hysterická. Má ji rád, ale mluvit normálně už s ní skoro nemůže. Nechá ji s mámou, ať si drbou u kávy. Zahraje si něco s malým Vláďou.

"Nazdar, tati! Ty máš čas babrat se v nějakých archivních papírech a za mnou do trutnova nepřijedeš," spustila Andrea, jak ho uviděla.

"No však to doženu, až bude jaro!"

"To známe. To zase budeš mít zahrádku." Dále se dozvěděl, že Siemens propustil jednu z účetních a Andrea bude muset dělat roční závěrku po večerech, "nechám tu Vláďu přes jarní prázdniny. Budeš rád, ne?"

Zeptal by se jí, co nového v továrně? Jestl ji nezavřou, ale raději mlčet. Však slyší sám, "jak já ty germány nenávidím. Zase zavedli nějakou kontrolu emailů..."

Raději se podivil, "kde je vlastně Vláďa?" Nečekal ani na odpověď a za mířil do dětského pokoje.

S vnukem strávil celý večer. Ještě v půl desáté spolu listovali knihou Františka Flose "Na křídlech Albatrosa". byla o českém lékaři v džungli na indonéském ostrově Sumba.

"Tam se tak podívat," znělo dědovi v uších, ještě když uléhal do postele. Zaplaťpánbůh, že můj vnuk alespoň prolistuje knihy a nesedí pořád u počítače.

"Co´s v tom archívu vlastně zjistil?" jízlivě se otázala z druhé strany postele žena a pokračovala, "bylo to vůbec k něčemu?"  




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.12.2015 23:07:46dát kritice tipGogin

jo - vcelku fajn počtení, nepříliš dlouhé a ze života ...Tip

07.03.2010 17:57:56dát kritice tipProsecký
avox, díky!
07.03.2010 12:53:24dát kritice tipavox
Dobře k zamyslení, včetně komentářů... */
15.02.2010 18:45:53dát kritice tipSebastiana
No, utěšuje mne to, že co se týká rasy, nejdéle žijí voříšci....
15.02.2010 09:21:33dát kritice tipProsecký
Čau, Sebastiano, děkuji ti za návštěvu. Nedávno vyšla v Reflexu reportáž o genetickém složení evropských národů. My, na křižovatce různých stěhování národů, máme nejblíže k našim sousedům. Průměrný Čech má asi 20% "slovanských" kořenů. Ale takový Němec z bývalé NDR jich má taky asi 18%. Zkrátka a dobře, geneticky jsme všichni blízcí příbuzní. my samozřejmě více s Rakušany než s Ukrajinci apod.
To žu vůbec nehovořím o tom, že při mongolských nájezdech v 13. století rodily ženy putujících osadníků podél Odry a Moravy děti s Mongoly. Překvapově se tedy může objevovat ve Slezsku vyšší zastoupení krevní skupiny AB, ba dokonce "mongolské skvrny na zádech".
Lidská paměť, místní jazyk a školská soustava takové příbuznosti ovšem přemažou během 1-2 generací.
14.02.2010 18:16:07dát kritice tipSebastiana
Přemýšlela jsem o genetice. Prý se dá ze stěru z úst poznat, odkud geneticky pocházíš. Nevím, co by mi vyšlo geneticky. Jedna babička je Rusínka, děda Polák, druhá Němka, děda Francouz...
09.02.2010 20:13:42dát kritice tipMarcela.K.
Víš, ona to až taková legrace není... vrátím ji sem , svoji úvahu o smrti.
09.02.2010 19:51:00dát kritice tipProsecký
Však si dělám legraci.
09.02.2010 19:42:55dát kritice tipMarcela.K.
Proto jsem to nepsala...
09.02.2010 19:40:20dát kritice tipProsecký
mylenko, děkujeme ti a věříme, že jsi svědomitá zdravotnice. V Motole zrovna zoufale trpí proleženinami strýc mé ženy.
09.02.2010 17:02:50dát kritice tipMarcela.K.
pak se nenechte odvézt do nemocnice, někdy "dokážeme zázraky"... přivážeme vás k posteli, strčíme sondu do žaludku, kanylu do žíly a cévku do močového měchýře, budeme vás obracet, abyste se neproleželi a nenecháme vás umřít. Prý to tak je správně.
09.02.2010 16:31:33dát kritice tipEdvin1
No, pak si pořídím pistoli. S návodem na obsluhu psaným velkým oísmem! :-O
08.02.2010 12:00:07dát kritice tipProsecký
Edvine1, souhlasím s tebou. Jen tak se lze dožít vysokého věku. Jakmile ovšem přichází poslední fáze, nelze jí již nijak zabránit. Kéž je rychlá!
08.02.2010 10:46:36dát kritice tipEdvin1
Nejlepším zajištěním spokojeného stáří je, podle mne, zdravý životní styl dávno před stářím. Dle aforismu: "Chceš-li se dožít vysokého věku, pomysli o tom již v mládí." Pak se na zdravotníky můžeš klidně vyfláknout. Tedy pokud tě nepřejede auto. :-)
08.02.2010 09:52:09dát kritice tipProsecký
Nazdar, kluci! Aleši, máš pravdu. Doufejme, že se situace nevyostří natolik, že krajem potáhnou bandy a vyženou nás i z těch políček To by potom i formální vlastnictví kousku půdy bylo k ničemu. Zajištění na důchod je loterie. Ani finanční, ani hmotné investice nejsou prosté rizika.
08.02.2010 09:22:16dát kritice tipaleš-novák
Edvine,
vezmi kalkulačku a spočítej si, kolik by sis musel čtyřicet let aktivního života odkládat abys z toho mohl zbylých dvacet let přežít...

Podobně je to i se zdravotním pojištěním: za celý život nenašetříme tolik, aby nám to zaplatilo poslední dva týdny ...

ale s tím lesem a políčkem máš pravdu :o)
05.02.2010 17:58:34dát kritice tipEdvin1
Víte co? Já si platím dva důchodová pojištění - to druhé dobrovolné, a doufám, že oba ústavy nekrachnou.
Jinak se snažím přesvědčit manželku, abychom investovali peníze do kouska půdy s chaloupkou uprostřed, a s lesíkem na okraji.
Vlastní střecha nad hlavou, kousek pole a sad na uživení sebe i rodiny, kousek lesa na dřevo k topení, abychom nezmrzli, to je od věků ta nejlepší záruka na stáří.
Vše jiné je v rukou božích.
P.S. Když loni Rusáci stopli dodávky plynu, žena po pár dnech začala měknout - prý to s tím topením jiným než na plyn není až tak špatný nápad. Z naší "moderní společnosti" může být mávnutím proutku středověk. Jak tomu v Evropě už párkrát bylo.
05.02.2010 10:38:58dát kritice tipProsecký
Ahoj, Edvine. V budoucnu navíc přibude u nemovitostí problém, že budou přebývat. Mnoho nás, starých důchodců, bude chtít řešit kapitál na stáří. Zájemců o nájem však bude ubývat (pokud nepřijdou emigranti), zejména v ekonomick slabých lokalitách. Ekonomicky slabých lokalit je v Česku dobře 80%.
05.02.2010 10:31:44dát kritice tipEdvin1
Aleši, s nájmy je to jako v Egyptě: Jsou tučná a chudá léta. Natrefíš-li na ta chudá, ztratíš. Nebuď naivka.
:-)
04.02.2010 16:05:57dát kritice tipProsecký
Jen aby v ní měl kdo bydlet!
04.02.2010 15:53:49dát kritice tipaleš-novák
vidíš to moc černě. Chystám se pořídit nějakou nemovitost, která se dá pronajímat. Za deset let splatím hypotéku, až mi bude šedesát, nemovitost prodám...
04.02.2010 15:50:10dát kritice tipProsecký
Aleši, našetřit můžeš. Až si bankovky na sklonku života vyzvedneš (když budeš mít to štěstí, že tvůj ústav vydrží tak dlouho), budeš nejméně dva večery čím topit. Blbé je, že i v našem důchodovém věku musí být někdo, kdo bude pracovat a vyrábět pro nás potraviny, oděvy, platit lékařům a nemocnicím za jejich bezplatné zdravotnictví apod. a tento někdo prostě nebude.
04.02.2010 15:46:14dát kritice tipaleš-novák
proč bys dovážel pracovní sílu? On se někdo najde, kdo bude mít odvahu říct dnešním třicátníkům, že na své stáří si musí našetřit oni sami...
04.02.2010 15:43:28dát kritice tipProsecký
Aleši, jakou ty máš pravdu! Skutečně vyplácení starobního důchodu bylou krátkou epizodou šťastných generací lidstav v letech (liší se podle zemí) 1936-2036. Už jsem uvažoval, že by bylo výhodné využít přelidněných jižních zemí a dovézt pracovní sílu. Ovšem pohříchu tamní člověk se dá nazvat pracovní silou jen s velkým sebezapřením. Spíše je to karnevalová síla a ta naše důchodové fondy nenaplní. Navíc přebytek lidí v poměru k pracovním místům máme i my.
Tento problém jsem už řešil v jiném svém zásadním filozofickém a alegorickém díle "Odebrat mužům právo na povinnou školní docházku". Prostě bychom se jako (nepotřební) muži obětovali a nechali se zčásti (95%) vyvraždit. Ulevilo by se zeměkouli, České správě sociálního zabezpečení a často i našim manželkám.
04.02.2010 15:37:16dát kritice tipaleš-novák
trochu odbočím do aktuálních debat: s historickou pamětí souvisí i problém důchodů. Všichni se čertí, že se prodlužuje věk odchodu do důchodu, ale nikdo už nevnímá, že před sto lety prostě neexistloval ŽÁDNÝ důchod...a že za dvacet let třeba taky žádný nebude...
04.02.2010 12:51:17dát kritice tipProsecký
Ahoj, Edvine. děkuji ti za obsáhlou kritiku. Už svým zaměřením je moje povídka spíše pro nás starší. Naše děti k tomu dospějí až po naší smrti.
Jenom si dovolím několik upřesnění:
- neřekl jsem, že můj rod je čistý jako lilie. Pouze jsem řekl, že to není autobiografické. Koneckonců být příbuzný s Henleinem není nic tak zavšiveného. Zaprvé v roce 1890 nemohl nikdo mít ani tušení, co přijde. Zadruhé, ani sám Henlein a jeho kamarádi nebyli takoví, jak je známe z českého výkladu dějin 30. let a barvotiskových filmů typu "Uloupená hranice" nebo "Ves na severu". Trvalo přece až do roku 1936 než se henlein skrytě přihlásil k Hitlerovi a to ještě z čirého zoufalství.
Kdyby tedy šlo skutečně o náš rodokmen, bez zaváhání bych se přiznal. Rodokmeny bývají však v 99% poměrně nudné. Generace za generací pracuje na poli, žení a vdává se, rodí děti a umírá a tak pořád dokola. Žádný námět na román.
Máš pravdu, že u rodokmenů narážíme na malicherné spory u žijících. V hluboké minulosti pak tkví problém, že jen málokterý současník je ochoten ji pochopit. Uvedu příklad: můj synovec studuje historii v Hradci Králové. Bavili jsme se o rodokmenu a on mi sděloval, že se ptal babičky, jak před válkou jako sedláci žili. Šokovalo ho, že měli peníze jen za to, že prodali obilí, brambory nebo vejce. Přitom takovým způsobem žilo ještě před 150 lety 95% veškerého obyvatelstva!
Příbuzní se mě ptali, proč uvádím názvy obcí v Orlických horách v němčině. Řekl jsem jim, že tehdy žádné české názvy neexistovaly. Tak se to má s historickou pamětí.
Hedvika Dvořáčková skutečně byla matkou Konráda Henleina a skutečně byla dcerou Eduarda Dvořáčka. Dvořáčkova rodina byla původně česká a pocházela z náchodska. To všechno je pravda.
04.02.2010 10:45:08dát kritice tipEdvin1
Hrabrat se ve své minulosti může být i vzrušující. Pokud si člověk dokáže vytvořit osobní nadhled. Ty ovšem vyprávíš o těch z nás, co to nedokážou, nebo aspoň ve chvíli, kdy se dozví něco nepěkného, ihned od věci utečou. Pštrosi.
Já se do té mé (naší) minulosti vydal, dokonce jsem zjistil, že je inspirující, a tudíž jsem zatoužil ji sepsat. Ale i já, když jsem měl pár stránek hotových, jsem pocítil něco jako strach. Co na to řeknou ti, jichž se to také týká? Jakou nenávistí vůči mně zaplanou ti, jichž se to netýká?

A pak jsem zapátral ve své čtenářské paměti a zeptal jsem se: "Znáš jediného autora, jenž by stál k minulosti své a svých předků úplně na sto procent, a neváhal by ji zveřejnit? Se všemi odpornými detaily?" Nenašel jsem ani jednoho. Znám totiž životopis nejednoho z těch slavných, a vždy je to horší čtení než jeho romány. Daleko horší. A pak je zde ještě jedna skutečnost. Podezřívám pár autorů, že schválně do svých děl vkládali odporné, opovrženíhodné události, jež však byly pouhými fiktivními příběhy, metaforami a tak podobně, a to proto, aby zamaskovali ty skutečné, stejně hnusné pravdivé události. Činili tak v naději, že čtenáře pak ani nenapadne věřit těm skutečným událostem - ten je všecky šoupne do pytle fikce, a ani jej nenapadne zatížit nimi autora.
Atd.
dědEd :-)
P.S. Dobře napsáno, čtivě, ale Tvá poznámka v komentářích, že tomu tak ve skutečnosti nebylo a že Tvůj rod je čistý jako lilie, celkový dojem shodil. Kdybys čtenáři ponechl pocit, že jsi z rodu všiváků, zůstal bys zajímavější. To byla chyba. Bad publicity is good publicity.
P.P.S. Má matka byla čistokrevná Němka. Můj otec polský sedlák. Matka je tím nejvzácnějším člověkem, jakého jsem kdy poznal. Jsem hrdý, že jsem jejím potomkem.
04.02.2010 08:38:38dát kritice tipKamil Sikora
Povídky s nápadem mají šmrnc...*
04.02.2010 07:51:32dát kritice tipProsecký
Jejdavildo, diskutujeme takto spolu už poněkolikáté, co? Já bych si nikdy netroufl vážně tvrdit, že nemám rád třeba Ukrajince, Haiťany nebo Svahilce. Můžu opovrhovat haitským státem, severočeskou obhroublou korupcí nebo americkou ignorancí. Převážně je to však nedostatek sociálního nebo státního uspořádání, nikoli jednotlivce.
Já jsem se snažil, mimojiné ukázat, jak zcela jiné byly vztahy mezi různými usedlými národnostmi před sto lety. Jak můžeme nenávidět sousedy, se kterými sdílíme 95% kultury a 1500 let sousedství?
Děkuji ti ale jinak za nestrannost a otevřenost.
04.02.2010 00:55:38dát kritice tipjejdavilda
snažím se potlačit, že nemám rád Němce, ale moc se mi to nedaří. Dám ti aspoň tip*
03.02.2010 18:20:32dát kritice tipmacecha
bude pokračování? I když, myslím, že jízlivá otázka manželky to ukončila docela zdárně .. T***
03.02.2010 17:58:19dát kritice tipA.H.
korektor
*t*
03.02.2010 17:34:53dát kritice tipfilemon
Dobre sa mi to čítalo.
03.02.2010 16:41:31dát kritice tipProsecký
Diano, kdyby to tak bylo, neschovával bych se. však mě znáte. A rodokmen mám do roku 1557. Germánů je tam skutečně 97%.
03.02.2010 16:26:58dát kritice tipDiana
To mi připomíná dědu, který brzdil mou zvídavost slovy: "Kdo se moc ptá, moc se dozví! A babička: "Neptej se, budeš brzo stará!". Hele, za strejdu Henleina nemůžeš, ani ses za Dvořáčka nemusel schovávat ;-)))
Pefektně napsáno!!!!*****
03.02.2010 15:57:55dát kritice tipbaaba
jö nuda může vyústit ve nechtěnou znalost
03.02.2010 15:03:16dát kritice tipaleš-novák
takže strejda Henlein? dobré...


Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.