Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bubákov aneb velké pády

18. 10. 2001
1
0
1248
Autor
Aaria

Mno, tohle je úplně můj první fejetonek, psaný myslím roku 1999, na základě tohoto dílka, jsem se dala na psaní fejetonů, příběhů, reportáží, sloupků a někdy básniček...

 

 Bubákov aneb velké pády  


Všechno je jednou poprvé. Poprvé říkáme první slova, děláme první krůčky , poprvé se učíme básničku, poprvé souložíme. Naše poprvé nás provází každý den. Vždy děláme něco nového. Já se svým dalším "poprvé" setkala na Bubákově. Poprvé jsem stála na dvou prknech, kterým se říká lyže. Tak začal týden plný "velkých pádů".

Zatímco si to moji spolužáci svištěli dolů ze svahu vražednou rychlostí, já řešila problém zvaný "gravitace". Ať jsem dělala, co jsem dělala, země mě pořád přitahovala. Ten, kdo si pamatuje své začátky na lyžích, jistě ví o čem mluvím. Po dlouhé době jsem vyřešila problém rovnováhy. Šťastná jako blecha jsem se pustila z kopce. Nepočítala jsem však s dalšími překážkami typu: lyžaři, lampa, vybírání zatáček a brždění. Snad jen díky mému ječáku a duchapřítomnosti lidí, jsem nikoho nezabila.

Postupem času jsem začala trošku ovládat lyže, takže občas jeli tam, kam jsem potřebovala. Den se chýlil ke konci a já se musela dostat dolů do chaty. Další problém: Jak sjet dolů z velkého svahu a nezabít se? V duchu jsem proklínala přírodu, která svými jevy vytvořila dole prudký svah, a nad ním ten mírnější. Copak nepomyslela na chudáky začátečníky?

Velice brzy jsem přišla na to, že tímto se nemá smysl zabývat, a pokud nechci zmrznout je nezbytné abych vymýšlela způsob, jak se dostat dolů. Ráda bych řekla, že mě moje kámoška pomohla. Opak je pravdou. Ta, která mě měla psychicky podporovat, mě vyhrožovala div ne smrtí. Řvala na mě, že jestli to nesjedu, tak... Nicméně k chatě jsem se po půl hodině dostala. Sice šíleným způsobem, ale dostala! Škody nebyli žádné, jen má psychika utrpěla. Ale nemyslete si, že moje kámoška z toho vylezla se zdravou kůží! Za její "podporu" jsem ji (samozřejmě nechtěně) vyrobila solidní jelito. I přes všechny nástrahy prvního dne, jsem hodnotila svůj výkon na výbornou. Uznejte, žádný mrtvý (jen těžce zranění), sloupy na svém místě a já živa a zdráva.

Závěrem musím dodat, že ke konci lyžáku jsem úspěšně držela krok se spolužáky, a že zraněných ubývalo. A také to, že se nemohu dočkat další zimy a dalších "velkých pádů".


Reistlin
12. 03. 2002
Dát tip
Příroda myslcí na začátečníky? :-) Pěkný

alina
19. 10. 2001
Dát tip
Aario, prosím, příště, když máš nějaký dovětek k něčí kritice, pošli mu avízko! Jak já mám pak čmuchat, žes tu učinila poznámku :o)))

alina
18. 10. 2001
Dát tip
Pěééééékný!!!!! ...a neříkej, že Ti ta mrcha kámoška nepomohla :o) On někdy správný kopanec na správném místě je k nezaplacení :o) Nebo jsi snad čekala, že Ti sežene psí spřežení?

alina
18. 10. 2001
Dát tip
Pěééééékný!!!!! ...a neříkej, že Ti ta mrcha kámoška nepomohla :o) On někdy správný kopanec na správném místě je k nezaplacení :o) Nebo jsi snad čekala, že Ti sežene psí spřežení?

Aaria
18. 10. 2001
Dát tip
Alinko, to vis ze mi pomohla...do hrobu jako ja ji:-))) Ne, vazne to byla nadsazka ..a tu modrinu jsem ji fakt udelala..ale ne naschval, jsem se ritila a sejmula ji ...:-)))) Btw: Psi sprezeni by tenkrat bodlo:-)))))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru