Uvnitř

nemohu změřit rozpětí dokud dýchám

nemám křídla

a paže  krátké

je příliš vysoko

jakoby se nechtěla urousat

nedosáhnu na hvězdy

jen pomalu  splétám konečky všech pramenů

na prstech mám rozmazanou noc

utírám si je o tváře

a čekám

až se mě dotkneš

namaluješ  mi  stříbrné stíny  jazykem

nemohu zavírat oči

rdousit slova

plivat myšlenky

nakonec  tě vždycky stejně obejmu

vydělím  sny dvěma

a svážu ti ruce

k sobě