Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

nezvaný přítel

22. 02. 2010
9
10
1151
Autor
ranhojič

Přicházíš často bez pozvání

tak svá a přitom při mně stojíš

chvíli jakoukoliv Ty si zvolíš

a já hlavu skláním.

 

Pak světlo svoje v dálce hledám

a přijímám Tvé pozornosti

slunce a větru mám dosytosti

a ještě výš hlavu zvedám.

 

Touho má


10 názorů

pavel242
17. 03. 2010
Dát tip
no to tak je naschval, sam nevim, trochu me to zaujalo, ale pripada mi to mirne banalni a technicky zpracovani me taktez nijak nenadchlo, ani neurazilo.

ranhojič
16. 03. 2010
Dát tip
ted ale nevim jestli to myslis dobre (jako dobrej pocit po straveni jidla) nebo spis naopak

pavel242
16. 03. 2010
Dát tip
neslehnout? slehne to jako knedlik v brise po par hodinach od obeda.

tessie
15. 03. 2010
Dát tip
je kouzelné, jak člověk v básni někoho jiného občas najde střípky svých pocitů :) líbí

nomeolvides
24. 02. 2010
Dát tip
vehnalo mi to slzy do očí...ale tak nějak hezky, moc hezky *

Myotis
23. 02. 2010
Dát tip
.../*

...podlehnout, ale neslehnout

Bíša
22. 02. 2010
Dát tip
Podléhání je krásné...

ranhojič
22. 02. 2010
Dát tip
podléhám a ráda, proto je to přítel:) děkuji*

chápu to správně, že podléháš? jinak moc hezká... tip!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru