Sen strážce majáku

Tančí na svitcích odlesků noci

zdá se mu to k nevíře

padlá hvězda mezi akvarely mečů

tančí ladem šermíře

Chtěla by pohladit beránky z cirrů

darovat zátoce stříbrný šat

k srdci světelného strážce

jak v matčinu náruč vyšplhat

Pár potápek mlčí v té scenérii

v podpalubí toužily by kotvám vazy stít

dřív přístav polkly astroláby

kůrkou hráze nemohly se nasytit

Přílivu zbývá jen ozvěna smečky mořských vlků

sklenění racci z křídových skal

pár tahů glazurou po útesech

když Lorelei soumrak rozplakal

Zbloudilci sloupořadí nebeského chrámu

za trest svlékli architráv

pak on i jeho němý strážce

jen záblesky pevnin vídával

Smysl těch snů jak kyvadlo před celou uniká

ač mlha po léta slepne mu v očích

ve hvězdě tančící u paty majáku

potají zahlédl člověka