Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

.now.

23. 03. 2010
9
26
2535
Autor
.duke.

Dny ubíhaly neobyčejně rychle. Občas se zastavil a ptal se sám sebe: "Žiji ještě? Je tohle život, který jsem chtěl?" Nevěděl. Byl uvnitř něj a nevěděl. Jako by sám sebe orámoval a nyní se nemohl dostat ven, aby na sebe nezaujatě pohlédl a zhodnotil se.

Naposledy se takhle zastavil v Louvru. Naproti Moně Líze se mačkalo nesčetně lidí. On hleděl na druhou stranu. Na obrovském obraze byl namalován dlouhý stůl se spoustou lidí, kteří spolu hovořili, přetahovali se, věnovali se dětem a psům, jídlu, popíjení vína a dalším věcem. Pod stolem se prostíralo rušné tržiště. Vrchní část malby zobrazovala vyvýšené prostranství, po kterém procházeli lidé. Ve středu obrazu seděl u stolu muž v modrém rouchu, nad hlavou svatozář. Klidně hleděl přímo do jeho očí. "Ježíš se zastavil," řekl si. "Ježíš zastavil," řekl po chvíli.

Co to je, být zastaven? Prociťovat přítomnost je to, po čem toužím, napadlo ho. Neurve mi to hlavu? Občas mu přišlo, že zpřítomňování je jak ruská ruleta. Ke spánku přiložená hlaveň. Každá myšlenka může stisknout kohoutek a způsobit masakr. Jenže: je lepší zapomenout? Žít v mlze? Vidět jen stíny? Co bolí víc? Nevěděl.

Vyšel na balkón. Jarní slunce ho zprudka píchlo do očí. Za stromy zaostřil chlapce, který projížděl po cyklostezce na koloběžce. Pozoroval ho, než zmizel z jeho zorného pole. Popošel doprava a pohlédl oknem do ložnice. Z peřin na posteli čouhala dívčí hlava. Vzpomněl si, že když vedle ní minulé noci usínal, napadlo ho, že jí přiloží dlaň na ústa.

Vytáhl z krabičky cigaretu a zapálil si. Pozorně se na spící ženu zahleděl a řekl: "Zastavím ji." Chvíli si připadal poněkud nepatřičně. Než dokouřil, bylo to pryč.


26 názorů

.duke.
15. 04. 2010
Dát tip
i!

.duke.
15. 04. 2010
Dát tip
Miluj Tě.

těša
10. 04. 2010
Dát tip
/možná to bude tím, že heideggera znám tak napůl:)/

těša
10. 04. 2010
Dát tip
osobně mi ty otázky nevadí, naopak, ten odstavec mi připadá v rámci textu zásadní.

Winter
08. 04. 2010
Dát tip
Jako reka. ... .)

.duke.
08. 04. 2010
Dát tip
;)

reka
07. 04. 2010
Dát tip
A měls pravdu, jasně že se známe! Já to tušil.

StvN
06. 04. 2010
Dát tip
Já už na tebe asi neumím koukat moc kriticky. Je to fajn. I kdyby to byla blbost, tak to budu číst rád. Vždycky něco najdu. Mám podobné pocity někdy, i když nekouřím a tak.

.duke.
24. 03. 2010
Dát tip
Jasně!

reka
24. 03. 2010
Dát tip
Jo, "hra na city" není přesný výraz, ale asi mi rozumíš - prostě příliš explicitní. Se opravdu známe?

.duke.
24. 03. 2010
Dát tip
reka: Jo, je to přímý tah na branku. Nevím, jestli "hra na city", ale chápu Tvůj názor, myslím. A dík za kritiku. Já tam nedával primárně Heidegera. Já tam dával, jak to cítím. Kdysi jsem ho četl trochu. A tohle se toho týká. Jinak se přece známe. Víš odkud sem. ;)

reka
24. 03. 2010
Dát tip
"Jenže: nikdy se Ti nestalo, že by ses takhle zastavil a zeptal se sám sebe takhle zpříma? Ptáš se snad na takové věci oklikou?" Já nevím, protože se sám sebe takhle většinou neptám, spíš mám určitý pocit a tak, neforumuluju to do přesných otázek, který si pak položím. Ale i kdybych si je pokládal, pořád to nic nemění na tom, že použít tenhle postup do povídky se mi nezdá dobrý. Působí na mě jako přílišný tah na branku, příliš evidentní postup, jak hrát na city, a spíš mě to odrazuje než abych jako čtenář něco takového přijal. ""Zastavení" a následující salva otázek má směřovat k otázce autentického či neautentického bytí (tak, jak ji popsal Heideger). "Vidět jen stíny" má směřovat třeba k té projeté Platónovské jeskyni." Jo, já jen nevím, jestli je dobrý dávat je do povídky. Když je tam dáš, můžou se ti stát dvě věci: 1) čtenář nebude Heideggera znát (jako je to můj případ), a v tom případě mu budou připadat nesmyslné 2) čtenář bude Heideggera znát, a v tom případě mu budou připadat opsané a triviální (protože tohle není filozofická práce, jen povídka) "Název v angličtině jsem dal proto, že jsem se narodil na Earl´s Court v London neasi. ;)" Earls Court jsem neznal, musel jsem si ho najít na wikipedii. Moc pěkné místo.

.duke.
24. 03. 2010
Dát tip
reka: Jo, je to možná blbej začátek. Asi je to i moc přímý nadhození toho stavu. Asi by bylo lepší, napsat to nepřímo. Jenže: nikdy se Ti nestalo, že by ses takhle zastavil a zeptal se sám sebe takhle zpříma? Ptáš se snad na takové věci oklikou? Je klišé, když se člověk přímo konfrontuje se svou existencí? A pokud ne, proč je to pto Tebe klišé v tomto textu? "Zastavení" a následující salva otázek má směřovat k otázce autentického či neautentického bytí (tak, jak ji popsal Heideger). "Vidět jen stíny" má směřovat třeba k té projeté Platónovské jeskyni. Název v angličtině jsem dal proto, že jsem se narodil na Earl´s Court v London neasi. ;)

reka
24. 03. 2010
Dát tip
Občas se zastavil a ptal se sám sebe: "Žiji ještě?" Tohle mi přijde jako strašně blbý začátek čehokoliv. Vpodstatě čtenáři cpeš hrdlem existenciální úzkost, a to tím nejnudnějším a nejklišovitějším způsobem. Podstatně lepší je momentka s Monou Lisou. Ale i ta se zvrtne zase v sérii nicneříkajících otázek: "Co to je, být zastaven?" atd. K čemu tam jsou? Závěr, kde prostě píšeš a nesnažíš se pokládat velké otázky, je opět lepší. Proč je název v angličtině?

.duke.
24. 03. 2010
Dát tip
Tak neurve mi to hlavu je hyperbola. Jak poznáš, MArvine, že je něco napsaný "jen tak"? A jak ten text vnímáš? O čem to, podle Tebe, je?

katugiro
24. 03. 2010
Dát tip
Dobře napsaný, na to jak je to kraťoučký.

.duke.
24. 03. 2010
Dát tip
Proč?

Ó
23. 03. 2010
Dát tip
...hořké slzy z něhy...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru