Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Komunikační krize 3

02. 04. 2010

1829

Autor

Manuamanua

Touha osamělých polí.

Doteky nadějí bolí.

Doteky nadějí zebou,

Sama jsem stále s Tebou.

S Tebou jsem stále sama.

Můj Bůh a moje máma.

Vezmi mě za má slova.

Začněme bez nich znova.

Vezmi mě za ruku,

Kterou se bráním,

Dovol mým pěstím,

Ať se vrátí k dlaním.

Říkáš mi, když jsem tiše,

Všechno, co nechci slyšet.

„Bezmezná láska Ti nepomůže.

Dávám Ti na to slovo muže.

Bezhlavá láska je na nic.

Pravá láska má na víc.“

8 názorů

"Sama jsem stále s Tebou. S Tebou jsem stále sama." Tohle je hezké a zároveň přesné. Máš dobrý instinkt. Hledat bezmeznou lásku je zdánlivě nesmyslné. Protože je ukrutánsky vzácná. Řekl bych jen, že může být, nikoli, že pro každého někde s jistotou je. Ale není to chiméra typu perpetua mobile, je to reálná životní možnost, i když to je zároveň výhra v loterii. Pragmatické přemlouvání - záleží asi na věku, zda mu naslouchat nebo ne, zda hledat vztah, kde ten tvůj bonmot (i po opadnutí iluzí) platit nebude. Reciprocita tě může potkat. Dobře, že to píšeš. Ten druhý by to měl vědět, teď, i v budoucnu. I když to bolí.