Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHladové usínání
Autor
Had
Tak jsem se rozhodl podělit se s Vámi o jednu z intimnějších náplní Hadího šuplíku. Tentokrát z roku 95.
Ležel jsem schoulený pod dekou
a počítal probdělé minuty.
Kousek ode mne se ozýval
Tvůj pravidelný dech.
(Tak blízko a přece tak daleko.)
Byl jsem tu strašně sám.
Chvíle se vlekly.
Požár.
Zbylo mi jen hladové tělo,
duše promáčená odpoledním lijákem
a Tvůj vlas, uvízlý v koutku mých úst.
Srdce se zvedlo z tratoliště svých pocitů
a zvolna se uložilo ke spánku.
Co mu také zbývalo.
(když nebyly na skladě léky proti krvácení)
A tak srdce pomalu usínalo,
oči hleděly slepě do stropu
a nabylo tu nic
nad čím by se daly pronášet
vznešené monology.
Zavřel jsem oči a namyslel na nic.
Spánek zvolna přišel a já odletěl daleko.
Což bylo to nejrozumnější
co jsem mohl udělat.