Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kámen mudrců nalezen

26. 04. 2010
6
19
1991
Autor
Ian Storm

Troška praktické alchymie.

Ticho je zlatem

a zlato je ryzí

ryzost zas tím že příměsi zmizí

a zůstane jenom prosté

jsem

si pravdou svou

kde žádná slova

se mnou nepohnou

 

Neb slova jsou olovem

a olovo tíhou

poutem a mezí a pádem

propastí, překážkou

konečným ortelem

zdrcující nevyhnutelnosti

vzdání se

onoho jsem

 

To proto tak často

tichý

jsem

 

A v tomto stavu neomezen

břemeny dojmů mi úplně cizích

vidím se vlastníma očima čistě

slyším své srdce bít

ne jinde než kde bije

a vztáhl-li bys ke mně ruku

byl bych dosažen

 

Snad tedy nebudu těmito svými slovy

zamlčen.


19 názorů

zapomeň na to.. dneska už nikdo neumí ani s-z a y-i, takže to nemá cenu :-D

Ian Storm
16. 05. 2010
Dát tip
To Něžný_debil: Díky. Každopádně já nekritizuji volný verš, já jsem se jen snažil poukázat na to, co právě lidem tady často uniká, a sice že "volný verš" neznamená absolutní vykašlání se estetiku lidské řeči - i volný verš musí mít jisté zvukomalebné a rytmické či všeobecně vzato vývojově dynamické kvality, aby šlo o verš. Je to více o intuici než o jazykovědě v případě volného verše, nicméně jen tak něco splácat ještě volný verš nedělá. Třeba já opravdu rozvolňuji verš po olovu, ovšem pořád používám samohláskovou zpěvnou zvukomalbu a časoměrné rytmické sekvencování. Nic v tom není vidět, ale při správné recitaci by to bylo slyšet, nemluvě o tom, když to člověk je schopen správně přečíst. Hm, už mi docela dlouhou dobu vrtá hlavou to, že bych měl vytvořit nějaké nové vizuální jazykové prvky (třeba diakritické jako čárky nebo pomlčky), které by symbolizovaly tempo řeči.

víc se mi líbí první půlka - přijde mi že do toho "olova" ten verš přechází z vázaného na volný tak nějak násilně... možná je to schválně, ale nesedí mi to. Nicméně pořád je to velmi nadprůměrné dílo - alespoň tady na písmáku. Mno Iane a jak o kousek výš kritizuješ volný verš.. nevím, no.. mám také raději vázaný, ale je mnohem těžší ho stvořit aby dával smysl, nepůsobil jako říkanka a přitom vyjádřil to co chci říct bez zbytečného balastu... někomu víc sedí to, někomu ono.. myslím že obé se dá bez námitek považovat za poezii a která je "kvalitnější" to ať hodnotí kritikové či čtenáři... někdo pro vázaný verš není stvořen :-) Teď už spěchám, ale mám v plánu si toho od tebe přečíst víc. ciao.

Ian Storm
07. 05. 2010
Dát tip
Tak jsem si tě proklepl, Vivaldi. :o) Kdo by to byl řekl, že se tu na písmáku potuluje taky nějaký meditativní minimalista, jehož básně jsou především o obsahu. A tak si obsahu v básni všimne. Díky za vlídné slovo.

Ian Storm
07. 05. 2010
Dát tip
No, asi jsem vzhledem k tomu, o čem ta báseň je, mohl tuhle smršť opovržení a odporu a odmítání očekávat... Ale stejně je to zarážející. Tohle je asi nejrozumovější, nejpřímější a nejklidnější text, který jsem kdy napsal. A vyvolává ty nejpodrážděnější reakce, protože je čten jako velikášský apel na emoce. Což vůbec není. Fakt ne. Jen si zkuste zamyslet se nad tím, co to řádek po řádku argumentuje. Věcně. To je vázanost verše patetická už z principu? Co to musí formálně být aby to bylo dost dobré? Já mám načteno a naposloucháno hodně, tohle je moje nejvyspělejší báseň, ne začátky. Takový Nezval psal veršem AABBCC..., mělo to jen obsah. Přečtěte si takového Holana nebo Ortena, to nejsou žádní rozplizlí volnoveršoví krasomilové, ti jsou "patetičtí" (čili prostě a jednoduše obsahově závažní) až na půdu. Ne že bych se s nimi nějak chtěl srovnávat, ale je to alespoň podobný žánr a styl. Nezlobte se, ale ten tzv. "volný verš" (tak volný, že tam vůbec žádný verš není, což není volný verš, jen neumělá poezie), kterým tu spousta velmi dobře hodnocených lidí píše, nemá žádné sdělení kromě alzheimerem postižené tzv. "neotřelé" imprese a když to čtu, tak se mi z toho dělá tak akorát špatně. Postmoderní kýčovitost ať se jde s prominutím vycpat, lidi jsou o něčem a poezie by měla být o lidech. Nebo aspoň o světě. Ne o poetičnu. Tohle není poetistické, záměrně. Jestli vám to přijde těžkopádné (syndrom kulhavého verše) tak to s prominutím jenom neumíte přečíst. Ano, mohl bych psát výzané verše jako podle učebnice - tá ta tá ta tá ta tá, tá ta tá ta tá ta tá, ale to je prostě...na prd. Nuda. O ničem. Co takhle zkusit si představit, že veršování může být i rytmicky časoměrné, hm? Rýmy ne v koncovkách ale v prostředcích řádků a slov? Já jsem prostě přesvědčený, že mě špatně čtete, a vůbec nevím, co s tím dělat. Čili jste mi dokázali, že jsem svými slovy zamlčen byl. Díky.

Ian Storm
06. 05. 2010
Dát tip
Hm, a jenom abychom si něco ujasnili: "Patos nebo pathos (z řec. pathein, podléhat něčemu, trpět) znamená v klasické rétorice jeden ze tří způsobů přesvědčování (vedle osobní přesvědčivosti řečníka u a věcných argumentů čili logu), totiž emotivní apelování na posluchače nebo čtenáře. Patetický řečník používá citově nabité metafory, povznesený jazyk i způsob přednesu a velká, působivá gesta. Může na posluchače útočit výčitkami i přímo vyzývat k činu. Jako patetickou označujeme promluvu, která je příliš nadnesená, přehnaná (až přemrštěná), citově vzrušená, emotivní, expresivní, аčkoliv tomu celkový kontex a význam promluvy neodpovídá. Často se v patetické promluvě objevují klišé, nevhodné použití metafor apod. Patos se často objevuje tehdy, snaží-li se autor ve čtenáři (divákovi) vyvolat city jako lásku, nadšení, nenávist, odpor, strach aj a ačkoliv je občas nevyhnutelný, obvykle ukazuje na omezené vyjadřovací schopnosti autora." Ve kterých ohledech z výše zmíněných je tento text patetický?

Ian Storm
06. 05. 2010
Dát tip
Ty Predragu, a mohl bys mi doporučit něco k přečtení, co je podle tebe dobré?

hodně ukecaný text. spousta patetických výrazů, jinak nic. ale taky jsem tak začínal, takže hlavu vzhůru a hodně číst:)

Ian Storm
27. 04. 2010
Dát tip
Ty krtečko, já jsem se nedávno rozhodl být ke zdejším pseudokritikům shovívavý, ale ty... Ty jsi prostě zlo. Prázdný formalista a škaredý člověk. Říkám to jen proto, že bys to měla vědět. Mohla jsi to pochopit zrovna z téhle básně, ale to by v tobě musela být alespoň špetka obyčejného lidské tepla. Mrzí mě, jak ublížíš všem těm dalším lidem, kterým napíšeš podobně zlomyslnou kritiku.

Ian Storm
27. 04. 2010
Dát tip
Každopádně díky za včechny ty tipy. ;o)

Ian Storm
27. 04. 2010
Dát tip
Já osobně dost nesouhlasím se zde ne úplně neběžným pojetím, ve kterém by celý text měl být krasomluvný nebo poetický nebo nějak jinak korektní vůči citlivému čtenáři s uměleckým očekáváním. Jednak pragmaticky kvůli tomu, že hezké pasáže jsou těmi hrubými udělány hezčí a hrubé jsou tím pádem zase disonantnější, jednak ideologicky kvůli tomu, že velkoumný poetismus vede jen k degradaci poezie na jakési nicneříkající krásno. Nebo v opačném případě tlampačové pseudouvědomělé hluchoprázdno.

Ian Storm
27. 04. 2010
Dát tip
Ta...těžkopádnost. Nebo někdy rozvláčnost nebo patos.

Ian Storm
27. 04. 2010
Dát tip
Pokud ti přijde těžkopádná třeba sloka o olovu, pak je všechno v naprostém pořádku. :o) Jinde je zamýšlená jenom částečně.

Jazylka
27. 04. 2010
Dát tip
Prvá sloha je nádherná, a aj niektoré ďalšie verše, táto téma je mi blízka - ako byť sama sebou v navnútornejšej poctivosti.. "vztáhl-li bys ke mně ruku, byl bych dosažen", pekné. Miestami je to trochu ťažkopádne, ale za tému dávam tip.

Taubla
26. 04. 2010
Dát tip
upřímné vyjádření pocitů

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru