Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Krkonošská romance

04. 05. 2010
4
10
2007
Autor
Jachula

Kdo by neznal příběh, který se stal na počátku minulého století. Příběh, v jehož tragickém konci se zračí počátky Horské služby. život našeho tehdy nejlepšího sportovce Bohumila Hanče tragicky ukončila ledová smršť, která se přehnala 24. března 1913 přes hřebeny Krkonoš právě v době konání mezinárodního distančního závodu v běhu na lyžích na 50 Km a tento den patří každoročně oslavě Horské služby. Báseň, kterou přináším, je psána na motivy tragédie této události. Maturitu mám dávno za sebou a můžu už jen vzpomínat, jak mě tento příběh tehdy oslovil.


Předzpěv


Již na sto let je od chvíle,

kdy obul svoje pluhy.

Muž dobrých mravů, dobrý je.

I v létě cvičil s kruhy.


Když podzim předal otěže,

kol kraj zasypán sněhem,

své zdraví tužil na lyžích,

však ponejvíce během.


On měl vždy dobrou kondici,

a překonával hatě.

O Sněžce vždycky říkával:

– Já opět vlezu na Tě.


Ne že by v práci zahálel.

Tkal plátno ve dne v noci,

když faktorovi dílo nes'

rodině ku pomoci.


Vždy s každým byl on za dobře

i nasazoval kůži.

Tu krasojízdu předváděl

tu učil sjíždět v úži.



Zpěv I.


Ach, toho osudného dne,

teď rozhodnout se musí.

Poslední závod, odmítne?

– Jít k vítězství přec zkusí.


Žena ho drží s outěžkem.

Tu v rozporu je lapen,

však na závod se vypraví,

pokořit hory zmaten.


Zprv obloha jak azur bdí,

jen sem tam drobná skvrna.

Cíl vzdálený a nejasný, 

sic odkládá se vlna.


Náhle se počne churavět.

Tu začne dít, že sněží.

Zde v horách zima zrádná je,

lyžař v to nedbá, běží.


Běží a pranic neslyší.

Je sám v té bílé pusti.

Až na kost těla prokřehlý,

vzduch sněhem stále hustí.



Zpěv II.


To v druhé půli běžení

již každý padá znaven.

Jediný v horách činění

a smyslů téměř zbaven.


V tu dobu moci slyšet zas

jen kousek cesty Sněžných jam,

počne se vinout lidský hlas.

– Už bílé tmy to jistě mam.


– Já volám křičím z plných plic

a ukřičet se mohu, však

nemá smysl se v činně té

obracet znova. – Dál jen tak…


Teď, když už na krok nevidí

a síly téměř v koncích,

počne slyšeti z dálky jen,

co bijí srdce v zvoncích.


Již nesmí věřit mámení.

Zas vzchopiti se musí.

– Oh, drahé teplo domova,

ten vichr tolik dusí!



Zpěv III.


Však jaký náhle v radosti,

když spatří známou tváři.

– Tys přišel milý příteli.

Buď zdráv a jak se daří?


Bližnímu půjčil kabát svůj

a promluvil s ním slovo.

To nové síly dodá vám

jak Krista Ježíšovo.


Kus cesty ještě spolu jdou

v té hrůzné převichřici.

Jich náhle šiny rozejdou,

sám každý svou se pustí.



Zpěv IV.


Nikdy již nikdo nezjistí

co dál se s nimi dělo.

Václava Vrbaty se hlo

až na kost zmrzlé tělo.


To každý v horách vymluvil

za časů plných všivot,

dobrý lyžec Hanč Bohumil

Jak přišel o svůj život.


Oba tam napříč zhynuli

a bylo jim to milo,

neb přátelství je vázalo.

To vždy se vyplatilo.


Navštivte Zlaté Návrší.

Jich mohyla tam stojí.

Dříve než paměť vyprší,

co s místem tím je pojí.


10 názorů

Jachula
02. 06. 2010
Dát tip
Já chovám úctu k Vám za to, že čtete moje verše. A děkuji za tip.

Jachula
12. 05. 2010
Dát tip
je mi to jasný

Miroslawek
12. 05. 2010
Dát tip
Taky jsem se nesmál Hančovi s Vrbatou, že...

Jachula
12. 05. 2010
Dát tip
Ale jo, veselý emoce, ňáký emoce. Událost samotná asi nebyla až zase tak veselá. Film, který byl natočen dle knihy Františka Kožíka působí svojí ideologicky přepjatou formou na dnešního diváka možná již úsměvně. Snad jsem se nechal maličko unést i tímto filmem a projevilo se to na mírně říkankovém způsobu přednesu, snad jsem chtěl vnést do tragického příběhu více pozitivních emocí, nevím, ale děkuji za komentář.

Miroslawek
11. 05. 2010
Dát tip
asi nemělo, ale rozesmálo k slzám

koloušek
05. 05. 2010
Dát tip
T*

Jachula
05. 05. 2010
Dát tip
Ano, nádherný film Čeňka Duby. Dojemný příběh plný přátelství a odhodlání. Něco, co se dnes už málo vidí. Ale byla jiná doba, a i když těžší, v mnohém lidé drželi více při sobě.

moorgaan
05. 05. 2010
Dát tip
ten pribeh znam jen z filmu...ac Krkonosak! ...byla to jina doba-ale jak to doopravdy bylo, to uz se asi nedovime. ...nicmene tvoje podani neni spatne, ale trochu mne chybi napeti k pointe

Whitesnake
05. 05. 2010
Dát tip
Klobáska s hančovičkami :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru