Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pamatuji se že aeroplány nebe ztemněly

28. 05. 2010
5
3
2140
Autor
malej_blazen

Pamatuji se že aeroplány nebe ztemněly
a rozzářily je světlé rýhy blesků
Pamatuji se že ticho se dalo krájet
a já si zase jednou spatřil ruce
čisté jako čiré  Sklo se rozpínalo nad mlhou
blízkých lesů - to jsou ty rozteklé kostely
kde jeleni a jejich dech se sráží
k ránu z ledu  V vitráži kostela rozléhají se rány
zbraní mečů a starých prosebnic
Pamatuji se jak jsem rozrážel nohama
mokrou trávu a nasákle ponožky studily
sílou pavučin kterým jsem tak nenadále přivodil smrt
Pamatuji se na brzké východy dne a na to jak děda kosil
trávu a čistil starou kosu trsy stébel - brousek kňučel
a chladil se ve vodě a ta voněla až k zbláznění a ke kýchu a k zbláznění  Stačilo ho proměnit v bílou noc a říci  Byl bůh přítomen

Sen to je trhlina uprostřed jezera
jenž se sluncem zrána zalévá
A vážky! Tiší hrdinové z Ultreska
na lep si rády sednou
i když spí si na rámu ve věži
které výška nezajímá
Slovem zní a slovem straší
jejich ruchy jako hlas krk oči a hlas
do ucha mi šeptáš  Je tohle ještě možné je tohle ještě vůbec jazyk


3 názory

guy
31. 05. 2010
Dát tip
jo, tyhlety věci jsou dobře na dlouhý pamatování i ty zvuky, vlhkosti a vůně v tom

ta je parádní, vážky hlavně* někdy by si nějakej fajnšmekr měl sednout, probrat všechny tvý básničky, vypreparovat všechno o tvym dědovi a udělat z toho jeden jedinej text. ty, co by si to přečetli, by ho poznali i se zavřenejma očima.

Norsko 1
28. 05. 2010
Dát tip
až na výjimky. ale to je u tebe pravidlem *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru