Green

Jak koberec jest poseta zem hlavami bez těl krev jest podšívkou a vlasy lemováním vidím to jakmile se skláním nad ním jsou to mourovaté hlavy koček jedna vedle druhé jako kostky v dlažbě a já po ní chodím co bot jest prošlapáno kazdá hlava hovoří tam kde sny se budí ráno a usínají v příšeří je to ta krajina kde jiní nemají místo já tam sice žiji , ale nejsem si jisto co teď co příště a co nyní ne neléčím si tu žádné splíny Žiji si jen jak chci já jsem totiž zelená příšera občas skřeky halekám není to žádný klam že jsem se v jiném čase ocitl plný smutku a zklamání jako loutka v rukou boha občas třeba křičet ouha to mi strach nahání více než druhým mé halekání. toto je má zelená realita ta prima stočená ulita Věčně o ní přemýšlím je snad víc můj svět green?

---