Básníku, písmákovi

Dřív si říkal vše mým kamarádům,

a že jsem s nimi spala bez soucitu,

dnes máš verše plný deště.

Nejde ti nabrat krev,

prý ti kolabují před zabodnutím žíly.

Bojíš se vztáhnout pumpující pěstičku i k nebi,

a to tam máš skvěle předplacenej flek.

Včera ses léčil paradoxy,

dnes máš moře připomínek,

samá voda.

Na hladině se nepotkáme. Klitoris si zamáčknu sama,

i kdybys o tom vypsal svou poslední kapku

do zkumavky.