Ahoj

Láska je všude

Krása mě objímá a proniká mi do žil

Stál jsem a cítil zrající trávu a obilí

Zvedl se vítr

Rozpažil jsem a ucítil chlad v podpaždí

Pokýval jsem hlavou

a zelené klasy mě pozdravily

nadšenou mexickou vlnou

„Ahoj chlapče, či snad muži?!“ usmály se, cítil jsem to.

„Ahoj ty hlupáčku se ztrápenou tváří.“

„Ahoj klásky, ahoj.“

Slyšel jsem jak ptáček vyvolává družku

jen jemněji než z ampliónu na nádraží

Mělo to melodii

nápěv, sloku i refrén

mělo to vše, co to mělo mít

Zazpíval jsem kousek smutné písně

Jiná mě nenapadla

„…zlomený srdce mi na cestu mávaj…“

„Ahoj chlapče, či anděl snad jsi?!“ zazpívali všichni ptáčci v okolí. /i hlas káně jsem uslyšel/

„Ahoj ty hlupáčku se ztrápenou tváří.“

„Ahoj ptáčci, ahoj.“

Jak jsem tam stál

Klásky mě hladily až po kolena

ptáčci mi usedli na roztažené paže

Jak jsem tam tak klidně stál

můj stín vypadal jako kříž v poli

Najednou se ozval hlas

jaký jsem ještě neslyšel, a pokud ano

zapomněl jsem na něj

„Ahoj chlapče, či snad mrtvý muži?!“ ozval se hlas jemný, ale přísný.

„Ne! Nejsi mrtvý ty hlupáčku, tak nač ta ztrápená tvář?“

Už jsem poznával ten hlas

Byl můj vlastní

když káral jsem sám sebe

Ano už chápu

už vím kdo jsi

„Ahoj živote, ahoj.“

...usmál jsem se