Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

HAVAROVAL JSEM PŘI NEPŘIMĚŘENÉ RYCHLOSTI...

09. 06. 2010
13
18
1993
Autor
Horavin
Havaroval jsem při nepřiměřené rychlosti... na koloběžce, Jitko. Jednu neděli před třemi týdny 16.5. jsme měli jarní úklid v Kameni, čistil jsem veškerou vzduchotechniku a vše ostatní, co je až u stropu (taky osvětlovací rampu, armatury) Hrdý na svoji, nebezpečnou práci ve výškách, pohyboval jsem se hbitě až do večera na vysokých štaflích jak starej cirkusák na chůdách a nic. Večer si pak dovolím vypůjčit si jako odměnu za dobře vykonanou práci z divadelního rekvizitáře červenou policejní koloběžku komisaře Jana Pavla Mlejnka (parafráze na starej francouzskej televizní detektivní seriál ''Komisař Jean Paul Moulin'') a opatřím si tříštivou zlomeninu záprstní kosti levého malíku. Pokud se týče úklidu a koloběžky, mám racionální vysvětlení: při úklidu na štaflích jsem si dával pečlivý pozor, protože je přece jasný, že opatrnost je namístě, dežto na kolobrndě jsem jen vesele relaxoval, páč by mě ani ve snu nenapadlo, že bych se na ní dokázal zmrzačit, idybychtěl. Koloběžka je bytelná, nic se jí nestalo, ještě jsem na ní dojel zpátky. Doktor nabídl dvě možnosti, buď to nechat v gypsu a smířit se s kloubem vtlačeným poněkud dovnitř, anebo zkusit operaci a nechat si kost co nejlépe srovnat a vyztužit drátem. Když se dověděl že jsem hudebník, doporučil mi pak jako lepší alternativu operaci a tak jsme si plácli. Dnes, pátý den po operaci malíčku mě čeká jenom samá práce a něco málo kapustičky... V sobotu mě propustili z Bulovky, v úterý mě přijali a hned navrhli propustku na dva dny, ve čtvrtek operovali, vyúčtovali poplatek za pouhé 2 dny 120 Kč, přičemž mohu výkony lékařů a sestřiček jenom pochválit. Opravdu zacházeli se mnou, a pokud jsem viděl i s ostatními pacienty, velice pečlivě a vlídně. Od soboty jsem doma, dokud bylo třeba, jenom přikládal led, ale zdá se, že už ruka přestává natékat a bolest je pryč. Nebolela příliš ani po operaci, určitě méně než jsem očekával, takže jsem nepotřeboval ani nabízené léky na noc proti bolestem. Pokoje pacientů jsem viděl spíše malé a útulné, sám jsem byl na třílůžáku se dvěma trpělivými příjemnými pány se závažnějšími operacemi, než jsem podstoupil já. Všichni tři jsme byli operováni ve stejný den. Všude ticho a klid, na chodbách příjemná vernisáž barevných secesně praštěných naivních obrázků od malířky Ivy jako v nějaké galérii. Při odchodu jsem sestřičkám poděkoval a pochválil je. Primář oddělení byl v pátek na vizitě u mne dvakrát, po druhé ještě o deset minut později přivedl asi patnáctičlenný zástup mladých roztomilých mediků nejrůznějších barev pleti patrně proto, aby se mě před nimi významně dotázal: ''Jak se vám to přihodilo?'' Určitě jsem ho nezklamal, protože jsem s odevzdaně vážným upřeným pohledem rozvážně odpověděl: ''Jel jsem nepřiměřenou rychlostí... na koloběžce... a nezvládl obrubník chodníku.'' Tímto stručným dialogem si zjevně získal sympatie svých studentů, kteří se začali okamžitě moc roztomile hihňat. Zeptal se mě ještě, kolik je mi let, čím se živím a přidal historku o režiséru Jirkovi Menclovi, který si prý před časem zase koupil kolečkový brusle a obstaral si tak dvojitou frakturu nohy. Speciální vizitu ukončil pro mne dost možná lichotivými slovy: ''Kluci se nezapřou v jakýmkoli věku.'' Samozřejmě jsem rád, že jsem svoji nehodu na koloběžce přežil, ale kdybych si už musel vybrat styl odchodu, bez váhání bych dal přednost koloběžce před pomalou likvidací neureleptiky v lůně veselého kolektivu, ve kterém je přesto smutno, z již v mládí tak důvěrně známé iniciativní péče drahých příbuzných. Ale to by už byla jiná kapitola.

18 názorů

Horavin
24. 01. 2011
Dát tip
Koloběžka může bejt pro někoho v určitym věku úplně nejnebezpečnější!!! Kdo si to neověří, jen stěží uvěří...

:o))))..to je skvělé..:))) ..bysem taky chtěla koloběžku..řeknu manželovi ale asi nebude svolný..jelikož mě onehda katapultovalo kolo.. ..sem se nestrefila do branky..noo..pravda..jela jsem z hospody.:.)

Horavin
29. 06. 2010
Dát tip
:)

Marcela.K.
29. 06. 2010
Dát tip
:-)) ještě abys mě shazoval! Možná, kdybychom se srazili, ale shazovat holku z koloběžky...teda bábu, to by bylo pěkně hnusný :-) kašlu na to, koupím si kladívko :-))

Horavin
29. 06. 2010
Dát tip
Nechci Tě shazovat z koloběžky, ale bolení hlavy přejde, prostořecí synové vyrostou, vnoučata roztomile zažvatlaj...

Marcela.K.
29. 06. 2010
Dát tip
No, asi si budu muset koupit taky tu koloběžku. Už se bude ženit i ten mladší a dcera do mě kopat nebude :-)

Horavin
29. 06. 2010
Dát tip
No vidíš... každej si nakonec přece opatříme způsob proti neviditelnejm bolestem: někdo syny, jinej zase koloběžku :)

Marcela.K.
29. 06. 2010
Dát tip
Zapomněl jsi na aviza :-) ale rozesmálo mě to, že jedno viditelné zranění pomáhá lépe zapomenout na všechna neviditelná... To totiž říkají mí synové. Když si stěžuji, že mě bolí hlava, nabízejí mi, že mě kopnou do nohy :-))

Horavin
29. 06. 2010
Dát tip
Bíša, Můra73, Robinia: Díky za vaše milá zastavení, potěšila :) Lakrov: díky za vlídnou pochvalu, sebeironie je jako odhozená zátěž u balónu a dovoluje člověku na chvíli se povznést :) Pokud poslední věta vyzněla spletitá, nebylo to mým záměrem. Chtěl jsem pravý opak: stručnou pointu (a ta by neměla být moc spletitá :) Mylenka: díky za výstižnost, přesně jak jsi napsala: "...ti příbuzní mi to nějak znepřehlednili!" K tomu mohu už jenom dodat: na třicet let a k tomu značně. Asi z nich se mi zatočila hlava podobně jako té koloběžkové závodnici mého ročníku. Opravdu pro mne poučné: krom příjmu tekutin by se neměla podceňovat ani všechna ta znepřehledněná léta :) Oldjerry: psal jsem to jako mail svým přátelům a známým, kteří se mě ptali, co mám s rukou a jak se mi to stalo. Protože jsem si chtěl udělat pořádek v myšlenkách, vířících v hlavě jako roj včel, pokusil jsem se najít racionální odpověď jak pro ně, tak i pro sebe a tím vlastně vznikl tento text. Podle jejich snad upřímných reakcí se jim patrně líbil. Umístil jsem ho proto i na Písmáka :) guy: fakt jsem si jak svůj úraz, tak i operaci užíval, byť jsem byl pod narkózou. Uvažoval jsem i nad tím, proč se tak cítím. Netroufám si něco věštit, ale napadá mě jenom, že jedno viditelné zranění pomáhá lépe zapomenout na všechna neviditelná :) avox: ze stejného důvodu mi pomohlo zapomenout na vztek...

Robinia
15. 06. 2010
Dát tip
:-)

avox
10. 06. 2010
Dát tip
Pěkně jsem si početla... ale při odchodu ze špitálu by mnou asi dost lomcoval vztek. Hlavně ať se to dobře zahojí :-)) */

guy
09. 06. 2010
Dát tip
Taky jsem si v časném jaru přivodil úraz, ale u mě se to odbylo jen s tou sádrou, bez operace asi že nejsem hudebník .. držím palce, ať Ti to zdrátování dopadne optimálně :-)

Oldjerry
09. 06. 2010
Dát tip
Na hlubší kritiku nemá chuť ani ambice - zdá se mi to být v úpoloze mezi povídkou a fejetonem. Důležité ale je, že ač to není bourák - je to moc hezké počtení, napsané prima jazykem. *

Horavin
09. 06. 2010
Dát tip
Díky za zastavení :)

Lakrov
09. 06. 2010
Dát tip
Hezky je to napsané, s takovým mírným nadhledem, humorem a dostatkem sebeironie; to každý nedokáže. Dobře se to čte. Spletitost předposlední věty je předpokládám záměrná.

Marcela.K.
09. 06. 2010
Dát tip
Ta předposlední věta mi je nějaká nesrozumitelná. tedy rozumím začátku - že bys raději tu koloběžku, ale ti příbuzní mi to tam nějak znepřehlednili :-) Jinak musím podotknout, že jsme nedávno příjímali na oddělení ženu ročník1952, která závodila na koloběžce a kdyby se jí nezamotala hlava, možná by i vyhrála, takhle se u nás dva dny motala a když se odmotala, řekla, že asi podcenila denní množství příjmu tekutin a proto závod nedokončila... A nakonec - jsem ráda, že jsi tu a živý :-)

Můra73
09. 06. 2010
Dát tip
:o)

Bíša
09. 06. 2010
Dát tip
!!!

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru