Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýkřik do tmy
12. 11. 2001
9
0
1571
Autor
valerinka
Já vím, že se trápíš, ale pamatuj, že vždy ať se stane cokoliv jsem tady pro Tebe! Nazahaluj se do závoje tmy a beznaděje a pojď se mnou užívat života! Všechno se zpraví a my obě budeme šťastné...všechno jednou přebolí...já vím, zní to divně a Ty se mi směješ do očí, když to říkám, ale věř, že vím co říkám. Tak už se nemrač, chytni mě za ruku a pojď... ...neptej se kam... pro sestřičku Čarodějku
Výkřik z ticha
rychlý a ostrý
zazněl mrtvými ulicemi
města, které už dávno
spalo. Jasné bludičky
tmy svítily na cestu
poutníkům na daleké cestě
života.
Modré šípy létaly
přes černou oblohu na
které zářil jedinný jasný
bod. Měsíc nositel naděje
nenacházel místo v našich
srdcích, které patřilo do
jiného světa.
Nemohla jsem se ubránit
pocitu, že se všechno
tuto noc
v tuto minutu změnilo
Tvým ostrým a hlasitým
výkřikem do tmy
.
.
.
výkřikem do ticha
.
.
.
voláním o pomoc!
Jsem z toho úplně rozladěná....
Podala bych ti ruku.....a vytáhla z toho ven.....ale jak to udělat ......jak to udělat interaktivně:-(( ???
bolí to....
Závěr dobře graduje, ale zdá se mi, že ty přesahy jsou zbytečné. Báseň má celkově pevný rytmus, ale je narušen zakončením
slok.... nicméně... sestra čarodějka..cosi tuším...
des_te_meer
12. 11. 2001
Tohle jsem už určitě jednou čet!!! To si pamatuju! Nebo to bylo hodně podobný ... ale přesto a znova *!!
Semipalakva
04. 11. 2001Semipalakva
04. 11. 2001
Krásné...
.....pozdravuj setřičku čarodějku a řekni jí, že jsem tu kdykoli...
...!*