Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Habdomas sanctus

23. 06. 2010

1890

Autor

Sanguis meus tibi iam non perbibendus sit

Kráčím tmou
iluminovanou
světlem mnoha
loučí, smolných větví

Pátá hodina raní
mě zvonem svých pohůnků
probouzí, pohůnků
ve věži zazděných, pohublých

Zrcadlo, ve kterém se
odráží nekonečno zrcadla
naproti postaveného, a
svíce mezi nimi stojí zmatená

---

Křížový kluk snadno
přebil pikovou sedmu
geniality blázna, a čím?
Stokrát nic udolalo vola.

Kalupinka v chaloupce
kaši z jáhel vaří,
dědek Pohvizd zatím doma
sličné děvče smaží.

Ramusculi Agricolae de
Vico nonnimis mirabilis
errortus fabulaque de
universo circumiacensis

Uschla bříza vysoká,
kora bělostná zvadla,
zežloutla a oheň
hladově ji pozřel.

V posteli ležela, čekala
na něj, brečela,
nepřišel za ní, přišla
jen ona, jen smrt.

Kniha knih se zavřela
na straně deset, jedenáct, a ten,
kdo z ní četl už neví, jak
dál, co dál ho čeká.

7 názorů

Flákač

17. 09. 2010

Dát tip

sou tam pěkné obrazy, (latinu nečtu) t.

poslední dvě sloky bych tam mít ani nemusela, nebo mi přijdou o dost slabší, takže si je radši soukromě odmyslím, ale ten zbytek se mi líbí. Snad ještě výtku bych měla k "pohůnkům", které mi celkového textu nesedí, ale možná je to jen můj problém. Nicméně jinak pro mě slušné a některá místa hezky cinkla°

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.